Aktuálně:

V srpnu se úrokové sazby hypoték zvyšovaly minimálně. Od začátku roku ale průměrný úvěr zdražil o 440 korun měsíčně

17.09.2021, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
V srpnu se úrokové sazby hypoték zvyšovaly minimálně. Od začátku roku ale průměrný úvěr zdražil o 440 korun měsíčně

Úrokové sazby hypoték v srpnu stagnovaly. Z významnějších bank došlo k růstu sazeb pouze ve dvou případech, jedna banka dokonce sazby některých fixací snížila. Přitom na začátku srpna Česká národní banka již podruhé zvýšila čtrnáctidenní repo sazbu a cena zdrojů nadále roste.

Od ledna se však průměrné úrokové sazby zvedly už o tři desetiny procentního bodu, což splátku nových úvěrů navýšilo o několik stokorun. V září sazby opět rostou.
I když na začátku srpna Česká národní banka (ČNB) již podruhé zvýšila jednu z klíčových úrokových sazeb – takzvanou čtrnáctidenní repo sazbu, a to o 25 bazických bodů (bps) –, banky se z pohledu změn úrokových sazeb chovaly v minulém měsíci velmi zdrženlivě. Z významnějších bank došlo ke změně sazeb pouze u tří – Moneta Money Bank, UniCredit Bank a Sberbank. V případě UniCredit Bank to však celkem překvapivě bylo směrem dolů. Banka snížila sedmi a desetileté fixace o 0,3 až 0,4 procentního bodu. Po předchozím poměrně klidném měsíci banky v září opět posunují sazby směrem vzhůru. Z větších bank již v tomto měsíci zvýšila úrokové sazby Česká spořitelna a Komerční banka. Hypoteční banka další zvýšení již ohlásila. Kromě ‚velké trojky‘ však zvyšovaly sazby i další banky, například UniCredit Bank či mBank.
Hypotéky zdražují, avšak stále jsou levné
Ze statistických údajů ČNB nicméně zřetelně vyplývá, že sazby mají dlouhodobě rostoucí trend. Ceny takzvaných úrokových swapů, od nichž lze do jisté míry odvozovat cenu zdrojů pro banky, více než rok průběžně rostou. Nové úvěry se v červenci uzavíraly v průměru za 2,22 % p. a. (pro srovnání – v červnu to bylo za 2,13 % p. a.). Refinancování v červenci bylo v průměru za 2,09 % p. a. (oproti červnovým 2,04 % p. a.). Od posledního minima sazeb v lednu 2021 tak průměrné úrokové sazby nových hypoték v červenci vzrostly o zhruba tři desetiny procentního bodu. To v praxi znamená, že průměrná třímilionová hypotéka za poslední měsíce zdražila o asi 440 korun měsíčně.
Ve srovnání s obdobím dva roky nazpět jsou však současné úrokové sazby stále velmi příznivé. Vážený průměr úrokových sazeb nových hypotečních úvěrů a refinancování činil v srpnu 2019 více než 2,6 %.
Ještě výhodnější sazby u refinancovaných hypoték
O něco příznivější sazby nabídnuly banky u refinancovaných úvěrů. Průměrná úroková sazba hypoték na refinancování uzavřených v červenci činila dle ČNB 2,09 %. Rozdíl mezi úrokovou sazbou u refinancovaných a nových úvěrů je aktuálně nejvyšší za poslední dva roky, což dokládá neutuchající boj o prověřeného hypotečního klienta.
Typicky je průměrná sazba u refinancování o něco nižší. Banky si klientsky příznivější cenovou politikou „kupují“ prověřené klienty s dobrou platební morálkou. Dalším důvodem nižších sazeb u refinancování je nižší poměr výše úvěru vůči hodnotě zástavy (LTV). Přestože nejsou k dispozici statistiky o distribuci LTV u nových a refinancovaných úvěrů, z logiky věci vyplývá, že v případě refinancování bude průměr LTV nižší. Je to důsledek rostoucích cen nemovitostí a také faktu, že refinancované úvěry jsou částečně umořeny.
Vysoké objemy sjednaných hypoték se vrátí do normálu
Celý trh hypotečních úvěrů nadále zůstává na výjimečně vysokých objemech. I když v červenci již objem trhu nedosáhl nového maxima a v porovnání s červnem skončil o pětinu níže, stále dosahoval prakticky dvojnásobku dlouhodobějšího průměru. Vzhledem k rostoucím sazbám se bude situace kolem vysokých objemů stabilizovat a trh se bude vracet na rozumnější úroveň. Už v červnu došlo k výraznějšímu poklesu objemu refinancovaných úvěrů, který dosáhl historického maxima letos v březnu. Je to bezesporu důsledek rostoucích sazeb, kdy se refinancování nad rámec běžného cyklu končících fixací stává méně zajímavým. Citlivost refinancování na růst sazeb je rozhodně vyšší než u nových hypoték. Zatímco u nich hraje roli cena nemovitostí a nákupní apetit klientů, u refinancování – zvláště mimo konec fixace – je prakticky jediným motivátorem sazba. Proto se dá čekat, že objem a podíl refinancovaných úvěrů se s rostoucími sazbami bude vracet na standardní objemy.
DAVID EIM, místopředseda společnosti Gepard Finance
Foto: Pixabay
Zdroj: Gepard Finance


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.