Aktuálně:

V Rakousku a Slovinsku Češi za benzin ušetří, v Chorvatsku ne

19.08.2020, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
V Rakousku a Slovinsku Češi za benzin ušetří, v Chorvatsku ne

Češi, kteří navzdory pandemii koronaviru plánují na konci prázdnin cestu autem na Jadran, nemusí před cestou tankovat doma plnou nádrž.


Levněji, než v Česku natankují v Rakousku i Slovinsku, v Maďarsku je nižší než v tuzemsku průměrná cena benzinu, naopak nafta je dražší. V Chorvatsku jsou ceny pohonných hmot proti Česku zhruba o tři koruny vyšší. Vyplývá to z údajů analytické společnosti Finlord na základě dat Evropské komise, které má ČTK k dispozici.
„Ve srovnání s evropskými zeměmi jsou ceny v České republice však stále relativně nízké. Především směrem na západ tankují řidiči mnohem dráž, což je způsobené vysokým zdaněním. O více než dvě koruny je ale dražší benzin i na Slovensku,“ řekl dnes ČTK analytik Finlordu Boris Tomčiak.
Průměrná cena benzinu v Česku podle dat společnosti činí aktuálně 27,91 korun za litr, nafty pak 27,42 korun za litr. V Rakousku lze benzin natankovat průměrně za 27,72 korun za litr, naftu za 26,99 korun za litr, ve Slovinsku pak benzin za 26,36 korun za litr a diesel za 26,28 korun za litr. Dráž je v Chorvatsku, kde litr benzin stojí průměrně 31,60 korun, a litr nafty 30,60 korun litr. V Maďarsku je litr benzinu možné sehnat průměrně za 27,56 korun, litr nafty za 28,45 korun.
Například v Německu pak litr benzinu vyjde průměrně na 33,61 korun a diesel na 28,43 korun za litr. Tomčiak už dříve upozornil, že konkrétně v Německu je spotřební daň o pět korun vyšší než v ČR. „V Polsku naopak lze díky nízkému zdanění natankovat proti Česku o zhruba 1,5 koruny levněji,“ uvedl dnes. Spotřební daň na benzin a naftu se v Česku naposledy měnila v roce 2010, kdy se zvedla o korunu. Od té doby je 12,84 korun na litr benzinu a 10,95 korun na litr nafty.
Tomčiak připomněl, že pro celou Evropu platí, že lze najít pumpy, jejichž ceny se od průměrných cen významně liší. Vyšší ceny tradičně drží především čerpací stanice na hlavních tazích. V nejbližších dvou týdnech očekává v Česku stagnaci či mírný pokles cen pohonných hmot.
„Cena ropy Brent v posledních dnech stagnuje na úrovni čtyřicet pět dolarů za barel, jelikož nabídka ropy na trhu je stále vysoká a poptávka roste pomaleji proti předpokladům. Naopak česká koruna stále posiluje vůči americkému dolaru, což zlevňuje import komodit,“ uvedl. V dolarech se pohonné hmoty obchodují na komoditní burze v Rotterdamu. Čím je koruna vůči americké měně silnější, tím levnější mohou být benzin a nafta u čerpacích stanic v ČR.
Cestování po Evropě v posledních týdnech komplikuje pandemie koronaviru. Například při vstupu do Slovinska je pro Čechy až na výjimky povinná dvoutýdenní karanténa. Pokud zemí jen projíždějí, omezení se na ně nevztahuje, tranzit ale nesmí přesáhnout dvanáct hodin. Chorvatský velvyslanec ve Vídni kritizoval rakouskou vládu za náhlé rozhodnutí, kterým zemi na Jadranu od pondělí zařadila jako celek do skupiny rizikových zemí z hlediska nákazy koronavirem. Rakouští turisté překotně se vracející domů způsobili dopravní kolaps, ve velkém ruší i své plánované dovolené, informovala agentura APA.
Průměrná cena pohonných hmot ve vybraných zemích (přepočteno na koruny za litr):

benzin nafta
Česko 27,91 27,42
Německo 33,61 28,43
Slovensko 30,29 27,14
Rakousko 27,72 26,99
Polsko 26,15 25,81
Itálie 36,63 33,64
Francie 34,79 32,38
Maďarsko 27,56 28,45
Španělsko 30,37 27,77
Slovinsko 26,36 26,28
Chorvatsko 31,60 30,60
Bulharsko 23,34 22,93
Řecko 37,39 30,31

Zdroj: Finlord
ČTK
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.