Aktuálně:

V případu tří úředníků MPO rozhodne odvolací soud v pátek

27.02.2020, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
V případu tří úředníků MPO rozhodne odvolací soud v pátek

V případu tří úředníků ministerstva průmyslu a obchodu, kteří čelí obžalobě, že způsobili státu a EU škodu přes 4,5

miliardy korun v souvislosti s dohodou mezi ministerstvem a Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, rozhodne odvolací soud v pátek.
Vyplývá to z včerejšího jednání soudu. Pražský městský soud obžalované loni v říjnu opětovně zprostil obžaloby, proti rozsudku se však odvolal státní zástupce.
Obžalobě čelí bývalý ředitel sekce strukturálních fondů MPO Miroslav Elfmark, bývalý ředitel odboru koordinace fondů Břetislav Grégr a Zuzana Matějíčková, která vedla odbor implementace strukturálních fondů. Obžaloba je viní z porušení povinnosti při správě cizího majetku a poškození finančních zájmů EU. Všichni vinu odmítají.
Státní zástupce tvrdí, že Grégr s Elfmarkem odpovídali za přípravu a znění programu, jehož cílem bylo pomocí záruk usnadňovat realizaci projektů malých a středních podnikatelů. Muži podle něj dohodli v roce 2007 s bankou znění dohody, na jejímž základě byla banka pověřena správou záručního fondu bez výběrového řízení. V záruční bance přitom měly tehdy podíl i soukromé subjekty, a muži tak podle žalobce poškodili další potencionální uchazeče o správu fondu.
Oba obžalovaní také podle státního zástupce prosadili, aby odměny pro banku mohly přesáhnout limity stanovené evropskou legislativou. O nesouladu podle obžaloby věděla nejpozději od září 2008 i Matějíčková. V letech 2008 a 2009 pak trojice podle obžaloby předložila nové znění dohody a dodatek k ní, i nová dohoda ale znovu určila záruční banku bez výběrového řízení, navíc, stejně jako předložený dodatek, umožnila čerpání odměn přes limit.
Státní zástupce v odvolání navrhuje, aby se případ vrátil zpět k městskému soudu. Podle něj byli všichni obžalovaní vysoce postavenými úředníky ministerstva a měli proto vědět, že postup, který zvolili, nebyl v souladu s legislativou. Obhájci trojice uvedli, že žalobce podle nich pracuje s důkazy, které obžalobu podporují, ale opomíjí ty, které jeho teze vyvracejí. Žádali, aby odvolací senát verdikt potvrdil.
Vinu dnes znovu odmítli i všichni tři obžalovaní. „Nevěřím tomu, že jsem se dopustil protiprávního jednání,“ řekl k tomu Grégr. Podobně se vyjádřila Matějíčková s Elfmarkem.
Vrchní soud v Praze se případem zabývá podruhé. Loni v neveřejném zasedání zrušil rozsudek pražského městského soudu, kterým byla trojice osvobozena. Městský soud pak vynesl znovu zprošťující rozsudek. Soudkyně tehdy uvedla, že obžaloba hodnotí program optikou dneška, což ale není možné.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.