Aktuálně:

USA prověřují plány zemí, včetně ČR, na zavedení digitální daně

03.06.2020, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
USA prověřují plány zemí, včetně ČR, na zavedení digitální daně

Spojené státy prověřují daň z digitálních služeb, kterou plánuje zavést nebo již zavedla řada zemí, včetně České republiky. USA se již několikrát vyjádřily, že daň považují za diskriminační vůči americkým firmám a výsledkem přezkumu by mohla být odvetná cla.
Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení Úřadu amerického obchodního zmocněnce (USTR).
„Prezident Trump se obává, že mnoho našich obchodních partnerů přijímá daňové režimy, které jsou vytvořené tak, že nespravedlivě cílí na naše společnosti,“ uvedl obchodní zmocněnec Robert Lighthizer. „Jsme připraveni přijmout veškerá vhodná opatření, abychom ochránili naše podniky a zaměstnance před jakoukoliv diskriminací.“
Podle USTR se záležitost týká kromě České republiky také Evropské unie a dále Rakouska, Brazílie, Indie, Indonésie, Itálie, Španělska, Turecka a Británie. Úřad požádal vlády těchto zemí o konzultace.
Daň loni schválila také Francie. Ta se však letos v lednu dohodla s USA na příměří, podle kterého Francie odloží výběr digitální daně na konec roku a USA na oplátku prozatím nezavedou odvetná cla. Dohoda předpokládá, že se bude v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jednat o zavedení této daně s celosvětovou působností.
Americký ministr financí Steven Mnuchin již loni v prosinci vyzval všechny země, aby pozastavily plány na zavedení digitální daně, a umožnily vytvoření mezinárodní dohody v rámci OECD. Českou republiku před zavedením daně varoval také velvyslanec USA v Praze Stephen King.
USA zahájily vyšetřování v rámci paragrafu 301 amerického obchodního zákona z roku 1974, který dává prezidentovi možnost podniknout veškerá vhodná opatření, včetně odplaty, aby dosáhl zrušení jakéhokoliv činu, politiky nebo praktiky zahraniční vlády, které porušují mezinárodní obchodní dohody nebo jsou neodůvodněné, nesmyslné nebo diskriminační a jsou zátěží nebo omezením pro americký obchod.
Česká republika plánuje sedmiprocentní digitální daň, která se má vztahovat na internetové firmy v ČR s globálním obratem nad 750 milionů eur (téměř 20 miliard korun), které budou mít v tuzemsku roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Týkat by se měla předních světových společností jako Google, Facebook, Amazon či Apple. Podle vládního návrhu má zákon vstoupit v účinnost 15. dnem po vyhlášení ve sbírce.
V polovině května sněmovní rozpočtový výbor opět přerušil projednávání vládního návrhu na zavedení digitální daně. Výbor už projednávání návrhu přerušil letos v únoru, a to do března, kdy ale tento bod vyřadil z programu. Doporučení Sněmovně by mohl vydat na dalším jednání 10. června.
Ministryně financí Alena Schillerová se po přerušení jednání vyjádřila, že plánuje navrhnout snížení připravované digitální daně ze sedmi na pět procent. Musí to ale podle ní schválit koaliční rada. Účinnost daně chce posunout na počátek roku 2021.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.