Aktuálně:

Úřady odepsaly sto šedesát pět miliard korun za daňové nedoplatky

10.07.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Úřady odepsaly sto šedesát pět miliard korun za daňové nedoplatky

České úřady v minulém roce kvůli nedobytnosti odepsaly daňové nedoplatky v objemu sto šedesáti pěti miliard korun.

Ve srovnání s předminulým rokem vzrostl objem odepsaných nedoplatků o více než sto osm miliard korun. Finanční správa nicméně opětovně oživila dříve odepsané nedoplatky ve výši sto osmnáct miliard korun.
Ministerstvo financí uvádí ve státním závěrečném účtu, že za nárůstem odepsaných nedoplatků je zvýšený zájem o to, aby vstupní údaje pro příjmy státního rozpočtu více odpovídaly skutečnosti. Odpisem však nedoplatky nezanikají a jsou dále vymahatelné, jelikož finanční úřady i posléze prověřují majetkové poměry daňových dlužníků, a pokud je zjištěn nějaký jejich majetek, nedoplatek je opět aktivován a vymáhán.
Celková výše daňových nedoplatků, včetně těch na sociálním pojistném, se oproti minulému roku snížila o 52,5 miliardy na 127,5 miliardy korun. Například u daně z přidané hodnoty nedoplatky mezi roky 2014 a 2016 poklesly zhruba na polovinu.
Podle resortu patří mezi hlavní příčiny nedobytnosti pohledávek předluženost a nemajetnost dlužníků, nemožnost dohledání jejich majetku nebo předluženost jejich dědictví. Dlužníci také účelově převádějí svůj majetek na jiné osoby nebo na sebe podávají insolvenční návrhy. Řada dlužníků je nekontaktních nebo nemá reálné sídlo.
Finanční úřady v České republice v minulém roce vymáhaly v rámci asi 2,9 milionu případů celkem 44 miliard korun. Ve čtvrtině případů byly úřady úspěšné a vymohly 13,3 miliardy korun. Koncem roku 2016 evidovaly úřady 31 daňových subjektů, z nichž každý dlužil více než 100 milionů korun. Dohromady se jednalo o částku téměř 12 miliard korun. Na dani z přidané hodnoty dlužilo přes 100 milionů korun 23 plátců, jejichž dluh dohromady činil 5,1 miliardy korun.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.