Aktuálně:

Unie lihovarníků: Zvýšení daně podpoří černý trh, nikoli odvody

12.07.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Unie lihovarníků: Zvýšení daně podpoří černý trh, nikoli odvody

Plánované zvýšení spotřební daně na tvrdý alkohol, které ve středu podpořila v úvodním čtení Sněmovna, nejspíš nezvýší odvody do státního

rozpočtu, naopak se rozroste černý trh a hrozí opakování metanolové aféry. V tiskové zprávě to sdělila Unie výrobců a dovozců lihovin ČR, která sdružuje osmdesát procent českých výrobců.
Podle ministerstva financí díky opatřením, která stát přijal po roce 2012 k eliminaci daňových úniků, nejsou obavy z opakování metanolové aféry na místě.
V případě půllitrové láhve čtyřicetiprocentního alkoholu vzroste spotřební daň z nynějších 57 korun na 64,50 korun. Unie výrobců lihovin již dříve uvedla, že v takovém případě by láhev alkoholu zdražila o 9,10 koruny. Piva ani vína se zvýšení sazeb netýká.
Ministerstvo financí od zvýšení daně očekává vyšší inkaso o zhruba miliardu korun ročně. „Zkušenosti z posledního zvýšení sazeb v roce 2010 ukazují, že se výnosy daně nezvýší, ale budou přinejlepším stagnovat,“ uvedl prezident unie Pavel Dvořáček. Zároveň připomněl, že růst spotřební daně v minulosti částečně zapříčinil vznik tzv. metanolové aféry. „Výběr daně díky potlačení černého trhu v posledních letech roste, aniž se zvyšuje sazba. V roce 2018 byl dosažen nejlepší výsledek v historii. Pokud zvýšíme sazby, pak paradoxně růst inkasa zbrzdíme nebo zastavíme,“ dodal Dvořáček.
Za nárůstem spotřeby alkoholu podle něj stojí jen vzrůstající spotřeba piva a vína, u kterých stát daně měnit nechce. „Historie také ukazuje, že zdražení lihovin povede ke zvýšení přeshraničního dovozu lihovin z Polska a Slovenska. Podpoříme tedy výběr spotřební daně u našich sousedů. Tak se to stalo již v minulosti a nejen v ČR. Extrémním případem je Estonsko, které zvýšilo razantně spotřební daně v roce 2017 a následně její výběr podstatně poklesl – všichni nakupovali v sousedním Lotyšsku,“ doplnil Dvořáček.
Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva financí ČTK sdělil, že úřad považuje za prioritu potírání kriminality v oblasti nelegálního trhu s lihovinami, tabákem nebo hazardem. Celní úřad podle něj získal rozsáhlé pravomoci a moderní techniky. „Díky ní vykazuje stále větší úspěchy v boji s černým trhem,“ dodal.
Zvýšení spotřebních daní pak podle něj doporučuje Světová zdravotnická organizace nebo OECD. „Konzumace návykových látek má podle odborníků na závislosti nejen negativní účinky na zdraví české populace, ale představuje i vysokou ekonomickou zátěž pro veřejné rozpočty i samotné konzumenty a jejich rodiny. Připomínám, že podle odborných studií představují celospolečenské náklady konzumace alkoholu 59 miliard korun ročně,“ uzavřel.
Podle ředitele unie Vladimíra Darebníka zvýšení daně přinese negativní důsledky i do souvisejících činností, pocítí je pěstitelé cukrové řepy, ovocnáři, sklářský průmysl nebo pohostinství. „Jednoduše shrnuto, zvýšení spotřební daně je v rozporu s programovým prohlášením vlády, rozpočtu nic nepřinese a spotřebu alkoholu nesníží. Naopak bude impulsem pro černý trh a poškodí všechny poctivé firmy v oboru,“ uzavřel Darebník.
Podle návrhu zákona by měly příští rok vzrůst také spotřební daně z cigaret a tabáku, včetně zahřívaného, zhruba o deset procent. Podle ministerstva financí bude růst u minimální sazby 5,4 koruny na krabičku cigaret, tabákové firmy ale předpokládají zvýšení daňové zátěže na krabičku o 12 až 13 korun.
Takzvaná metanolová kauza patří mezi nejhorší neštěstí, která Česko v posledních desetiletích postihla. První případy úmrtí po požití nelegálně vyráběných lihovin s obsahem jedovatého metylalkoholu se objevily na začátku září 2012. Poslední člověk, jehož úmrtí je s kauzou spojováno, zemřel na konci února 2014. Aféra si od září 2012 do února 2014 v Česku vyžádala 48 životů.
Vláda na vlnu úmrtí reagovala zákazem prodeje tvrdého alkoholu ve stáncích. Kauza přiměla stát zpřísnit pravidla pro výrobu a distribuci lihovin. Byl mimo jiné zaveden nový typ kolků pro alkohol, zákon omezil maximální velikost spotřebitelských balení tvrdého alkoholu na tři litry a z prodeje lihu a lihovin učinil koncesovanou živnost.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.