Aktuálně:

Trumpovo varování přes Atlantik: Digitální pravidla EU dráždí Ameriku

09.09.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Trumpovo varování přes Atlantik: Digitální pravidla EU dráždí Ameriku

Donald Trump znovu udeřil. Jeho varování před evropskými digitálními pravidly, konkrétně Akty o digitálních službách (DSA) a trzích (DMA), míří přímo na Evropskou unii a hrozí novou obchodní válkou.

Když pravidla rozdělují spojence

Digitální svět se stal bojištěm mezi dvěma velmocemi. Evropská unie se rozhodla zavést přísné regulace, které mají přinést pořádek do online prostoru. Tyto regulace, známé jako Akt o digitálních službách (DSA) a Akt o digitálních trzích (DMA), se zaměřují na velké technologické platformy, které mají významný vliv na trh. Donald Trump ostře kritizoval tato pravidla a označil je za diskriminační vůči americkým technologickým gigantům. Jeho varování je jasné: EU má přestat, nebo čelit následkům. 

Od GDPR k novým pravidlům

Evropa a Amerika se již dříve střetly ohledně pravidel na internetu. V roce 2018 vstoupilo v platnost GDPR – nařízení o ochraně osobních údajů, které donutilo globální firmy přizpůsobit se evropským standardům. Americké společnosti tehdy skřípěly zuby, ale nakonec se podvolily. O čtyři roky později, v roce 2022, přišly další těžké váhy: Akt o digitálních službách (DSA) a Akt o digitálních trzích (DMA), které od roku 2024 ukládají velkým platformám jako Google, Meta nebo Amazon přísné povinnosti. Cílem je boj proti nelegálnímu obsahu, zvýšení transparentnosti a podpora férové soutěže. Jenže to, co Evropa vidí jako ochranu svých občanů a trhu, Amerika bere jako útok na své firmy.

Kdo má pravdu?

Trumpova kritika je jasná – evropská pravidla jsou podle něj cíleně namířena proti americkým technologickým gigantům, tzv. gatekeeperům. Těm hrozí pokuty až do výše 10–20 % jejich globálního obratu, což může znamenat desítky miliard dolarů. Americké firmy a Trumpova administrativa navíc argumentují, že regulace omezují svobodu projevu a ukládají neúnosné náklady na dodržování pravidel. Na druhé straně Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyenovou trvá na tom, že pravidla platí pro všechny – včetně čínských platforem jako TikTok – a nejsou o cenzuře, ale o zodpovědnosti. Kdo tedy hraje fér? Evropa sází na regulaci a ochranu práv, Amerika na volnost a inovace.

Napětí, ale i naděje na kompromis

Situace je stále napjatá. Trumpova administrativa hrozí sankcemi proti evropským úředníkům odpovědným za DSA a zvažuje vízová omezení či cla. Na druhé straně srpnová obchodní dohoda mezi EU a USA, která omezuje cla na evropský vývoz na maximálně 15 %, dává naději na zmírnění konfliktu. Evropská unie zatím drží svou pozici a vynucuje pravidla – ČTÚ i další národní úřady mají plné ruce práce se správními řízeními. Otázkou zůstává, zda diplomatický tlak a lobbing ze strany USA povedou k ústupkům, nebo naopak k další eskalaci.

Před námi se rýsuje několik scénářů. První je nejčernější – obchodní válka, kdy USA zavedou sankce a cla, což by poškodilo obě ekonomiky a fragmentovalo globální trh. Druhý scénář je křehké příměří, kdy tlak byznysu donutí obě strany k vyjednávání kompromisů. A konečně třetí možnost – divergence ekosystémů, kdy si Evropa a Amerika vytvoří paralelní modely regulace. To by sice znamenalo větší náklady pro firmy jako Google nebo Meta, ale mohlo by to vést k zajímavé globální soutěži o to, čí přístup je lepší.

Hledání rovnováhy v digitálním světě

Trumpovo varování není jen slovní přestřelkou, ale odrazem hlubšího střetu hodnot a zájmů mezi Evropou a Amerikou. Pro nás v Česku je to připomínka, že i v digitálním věku jsou geopolitické hry stále živé. Můžeme jen doufat, že se obě strany nakonec domluví na pravidlech, která budou spravedlivá pro všechny – ať už jde o technologické giganty, nebo malé e-shopy v Česku. 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický 

Zdroj info: Politico, ČTÚ, MPO


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.