„Drželi se trochu vzadu, trochu mimo přední linie.“ Takhle Donald Trump v rozhovoru pro Fox News popsal jednotky NATO v Afghánistánu. Veteráni, politici i generální tajemník Aliance reagovali okamžitě a nešetřili kritikou.
Čísla, která Trump přehlíží
Během dvacetileté mise v Afghánistánu padlo 3 486 vojáků NATO. Z toho 2 461 Američanů. Zbývajících více než tisíc vojáků pocházelo z jiných členských zemí, které se zapojily do mise vyvolané teroristickými útoky z 11. září 2001.
Británie ztratila 457 vojáků. Kanada 158. Dánsko, s nímž má Trump napjaté vztahy kvůli Grónsku, přišlo o 43 vojáků – jeden z nejvyšších poměrů ztrát na obyvatele. Česká republika, která se na misi podílela téměř dvě dekády, ztratila 14 vojáků. Je přinejmenším zvláštní, že tato tvrzení přicházejí od prezidenta, který se pětkrát vyhnul odvodu do Vietnamu – údajně kvůli ostruze na patě.
„Absolutní urážka“
Calvin Bailey, labouristický poslanec a bývalý důstojník RAF, sloužil v Afghánistánu po boku amerických jednotek. Trumpova slova označil za „absolutní urážku“. Konzervativní poslanec Ben Obese-Jecty, kapitán Královského yorkshirského pluku, vyjádřil smutek nad tím, jak „lacině“ prezident USA znevažuje oběť spojenců.
Generální tajemník NATO Mark Rutte reagoval ostře: „Můžete si být naprosto jistý, že pokud by Spojené státy byly někdy napadeny, vaši spojenci budou s vámi.“
Zapomenutý článek 5
NATO aktivovalo článek 5 o kolektivní obraně – poprvé a dosud naposledy – právě po útocích z 11. září. Evropští spojenci zapojili se do afghánské mise proto, že USA byly napadeny. V roce 2003 převzalo NATO velení nad Mezinárodními bezpečnostními podpůrnými silami a zůstalo v zemi až do chaotického stažení v srpnu 2021.
Veterán a novinář Stephen Stewart to shrnul jasně: „Trumpovy komentáře jsou stejně urážlivé jako nepřesné. Je nesmírně ironické, že někdo, kdo se údajně vyhnul odvodu do Vietnamu, pronáší tak hanebná prohlášení.“
Rétorika s následky
Trumpova rétorika vůči NATO není nová. Opakovaně zpochybňoval hodnotu Aliance a naznačoval, že USA by nemusely přispěchat spojencům na pomoc. Tentokrát ale překročil hranici – zpochybnil oběť těch, kteří padli v misi, kterou vyvolaly útoky na americké území.
Afghánistán se dnes potýká s hlubokou humanitární krizí pod vládou Talibanu. Dvacetiletá mise skončila fiaskem. Ale zpochybňovat odvahu vojáků, kteří tam sloužili, je něco jiného než kritizovat strategii nebo politiku.
Možná by si Trump měl vzpomenout na 4. červenec 2008, kdy Calvin Bailey připomínal americkým jednotkám, proč tam společně jsou: kvůli sdílené víře v svobodu a práva, které by neměly podléhat tyranii. Sdílí tuto víru ještě současný prezident USA?
Zdroj info: The Guardian
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
