Americký prezident Donald Trump zvažuje vyslání druhé letadlové lodi do Perského zálivu. „Máme flotilu, která je na cestě a další by mohla následovat,“ prohlásil v rozhovoru pro portál Axios. Zní to jako scénář hollywoodského thrilleru, jenže tentokrát jde o skutečnou geopolitickou partii šachů, kde se místo figurek pohybují torpédoborce a letadlové lodě.
V regionu už operuje úderná skupina USS Abraham Lincoln doprovázená třemi torpédoborci s řízenými střelami. Pokud by Trump svou hrozbu naplnil, zdvojnásobil by americkou námořní sílu v oblasti. To není jen symbolické gesto – je to jasný vzkaz Teheránu: buď přistoupíte na naše podmínky, nebo budete čelit „velmi tvrdé akci“, jak to Trump sám formuloval.
Jednání v Ománu ve stínu válečných lodí
Paradoxně v této situaci zahájili zástupci Washingtonu a Teheránu nové rozhovory v Ománu. Golfský stát tradičně zprostředkovává jednání v konfliktu, který se točí především kolem íránského jaderného programu. Írán tvrdí, že chce jednat výhradně o atomových otázkách, nikoli o svém raketovém arzenálu či podpoře spojenců v regionu. To je ovšem přesně to, co požaduje Izrael – a Benjamin Netanjahu se chystá tuto pozici osobně tlumočit Trumpovi při středečním setkání v Bílém domě.
Íránská vláda přistupuje k jednáním se značnou skepsí. A není se čemu divit: země se potýká s drtivou ekonomickou krizí, inflací v řádu stovek procent a rozsáhlými protivládními protesty, které bezpečnostní aparát tvrdě potlačil. Trump na to reagoval posílením vojenské přítomnosti – a teď přidává další vrstvu tlaku.
Vzpomínka na červen 2025
„Buď bude dohoda, nebo budeme muset sáhnout k velmi tvrdým opatřením, jako minule,“ řekl Trump. Narážel tím na červnový konflikt z roku 2025, kdy Izrael vedl dvanáctidenní válku proti Íránu a společně s USA bombardoval íránská jaderná zařízení. Tehdy šlo o přímý vojenský zásah – a Trump nyní dává najevo, že podobný scénář není ze hry.
Íránská strana varuje, že americký útok by vedl k regionálnímu ozbrojenému konfliktu. Teherán má k dispozici nejen rakety, ale i síť spojenců od Hizballáhu po jemenské povstalce. Pokud by USA podnikly rozsáhlou leteckou kampaň, Írán by podle analytiků reagoval „s veškerou svou palebnou silou“. Je Trump ochoten riskovat eskalaci, nebo jde o promyšlenou hru na hraně?
Dvojí strategie: hrozba a nabídka
Trumpova politika vůči Íránu se vyznačuje tím, co někteří komentátoři nazývají „dvojí hrozbou“: na jedné straně vojenský tlak a verbální útoky, na druhé možnost diplomatického jednání. „Íránu nedovolíme získat jaderné zbraně a jsme připraveni jednat hodně drsně,“ vzkázal prezident. Zároveň ale opakovaně zmiňuje možnost dohody.
Je to nepředvídatelnost, která má své výhody – udržuje protivníky v nejistotě. Jenže má i svá rizika: pokud se situace vymkne kontrole, může se z psychologické hry stát skutečný konflikt. A ten by měl dopady daleko za hranice Perského zálivu – od cen ropy přes bezpečnostní hrozby až po politické otřesy v celém regionu.
Vztahy mezi Washingtonem a Teheránem jsou na bodu mrazu. Hrozba vojenského konfliktu je nejvyšší za poslední roky. A zatímco se v Ománu vedou rozhovory, v pozadí se rýsují obrysy další americké flotily.
Zdroj info: n-tv.de
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
