Americký prezident Donald Trump překvapivě ustoupil od své hrozby zvýšit globální cla na 15 procent. Evropská unie i Spojené království tak prozatím zůstávají u desetiprocentní sazby. Jenže slovo „prozatím“ je v tomto případě klíčová – a zároveň nejméně jistá část celé rovnice.
Původní plán zněl jasně: patnáctiprocentní clo na veškerý dovoz do Spojených států. Evropská unie už čelila sazbě 15 procent, Británie desetiprocentní. Trump však v poslední chvíli změnil kurz a sjednotil sazbu na 10 procent. Pro britské exportéry to znamená kontinuitu – jejich zboží už dříve čelilo právě této úrovni cel plus standardním tarifům podle režimu nejvyšších výhod (MFN). Pro unijní vývozce jde naopak o mírné uvolnění.
Průměrná celní sazba pro EU se po tomto kroku zvýší jen nepatrně – z přibližně 11 na 12 procent. Zdánlivě malý rozdíl, který však v absolutních číslech znamená stovky milionů eur ročně.
Dohody visí ve vzduchu
Evropský parlament mezitím v pondělí zmrazil ratifikaci politické rámcové dohody s USA. Důvod? Obavy, že Trumpova celní ofenziva porušuje podmínky transatlantické dohody uzavřené loni v létě – přestože šlo spíš o politický rámec než o plnohodnotnou obchodní smlouvu. Podobně britský ministr obchodu Peter Kyle telefonicky tlačil na amerického obchodního zmocněnce Jamesona Greera, aby Washington dodržel loňskou květnovou dohodu o hospodářské prosperitě (EPD).
Ta snížila Trumpova sektorová cla na ocel, hliník, auta a letectví. Nová desetiprocentní sazba se vztahuje na vývoz, který touto dohodou pokryt není. Jenže co bude platit za měsíc? A co za půl roku?
Stopadesát dní nejistoty
Trump uvalil nová cla na základě zákona o obchodu z roku 1974, konkrétně sekce 122. Ta mu umožňuje držet cla v platnosti 150 dní bez souhlasu Kongresu. Během této doby má úřad obchodního zmocněnce provést další šetření a případně navrhnout dodatečná sektorová cla – třeba podle sekce 232 zákona o rozšíření obchodu z roku 1962.
Co se stane po uplynutí lhůty? Kongres bude muset rozhodnout, zda Trumpovu politiku zakotvit do zákona. S těsnými většinami v obou komorách to vypadá na patovou situaci. „Firmy by měly počítat s pokračující nejistotou,“ varuje Duncan Edwards, šéf organizace BritishAmerican Business.
Paradoxně právě v době, kdy Trump sliboval „osvobození“ americké ekonomiky od nespravedlivých obchodních praktik, Nejvyšší soud USA 20. února rozhodl, že část jeho cel zavedených na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích je nezákonná. Jeden celní systém padá, druhý se rodí – a nikdo neví, jak dlouho vydrží.
Chaos jako nová normalita?
Někteří europoslanci mluví o „čistém celním chaosu“. A není divu. Dohody se zmrazují, sazby kolísají, právní základ se rozpadá pod rukama soudců. Pro firmy, které plánují investice nebo uzavírají kontrakty na příští čtvrtletí, je to noční můra.
Přinejmenším do července 2026 – kdy vyprší 150 – ti denní interval – budeme svědky obchodní hry na kočku a myš. Trump získal čas na další vyjednávání. Evropa a Británie doufají, že se podaří zachránit, co se dá. A podniky? Ty si mohou zatím oddechnout. Jenže dech zadržený na 150 dní není zrovna komfortní pozice.
Zdroj info: Politico.eu
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
