Donald Trump se vrátil do Bílého domu a s ním i jeho staronový nápad: získat kontrolu nad Grónskem. Jenže tentokrát to nevypadá jako pouhá provokace na sociálních sítích. Americký prezident mluví otevřeně o tom, že USA vezmou největší ostrov světa „tak či onak“ – a nevylučuje ani vojenskou sílu. Grónsko odpovídá jasně: za žádných okolností. Dánsko varuje před koncem NATO. A Evropa se ptá, jestli je to myšleno vážně, nebo je to jen další kolo Trumpovy hry na hraně.
Ledová pustina plná strategických pokladů
Grónsko nejsou jen polární medvědi a tající ledovce. Je to strategicky klíčové území s obrovskými zásobami nerostů, otevírajícími se námořními cestami a americkou vojenskou základnou Thule, která už dnes hraje zásadní roli v severoatlantické obraně. Trump argumentuje bezpečnostními zájmy USA – prý je nutné čelit hrozbě ze strany Ruska a Číny v Arktidě.
Problém je, že Grónsko není na prodej. A hlavně je součástí Dánského království a jako takové členem NATO. Trump tedy hrozí vojenskou akcí proti spojenci ve vlastní alianci. Grónská vláda v pondělí zopakovala, že ostrov „nemůže za žádných okolností akceptovat“ americké převzetí, a zdůraznila, že posílí svou obranu právě v rámci NATO.
Dánsko varuje, Evropa tápá
Dánská premiérka Mette Frederiksenová řekla věci na rovinu: pokud by USA skutečně použily sílu, byl by to konec Severoatlantické aliance. Unijní komisař pro obranu Andrius Kubilius přidal, že v takovém případě by EU musela aktivovat článek 42.7 – klauzuli o vzájemné pomoci. Teoreticky by to znamenalo, že evropské státy by musely přijít Dánsku na pomoc. Prakticky? Nikdo neví, jak by to dopadlo.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zatím diplomaticky mlčí o Trumpových výrocích, ale potvrdil, že aliance pracuje na posílení arktické bezpečnosti. Němečtí a další evropští politici volají po jednotě. Bývalý německý vicekancléř Robert Habeck dokonce navrhl nabídnout Grónsku členství v EU – jako pojistku proti americkým ambicím. Zní to absurdně? Možná. Ale v kontextu současné situace už nic nezní úplně absurdně.
Gróňané chtějí být Gróňany
Přinejmenším 85 % obyvatel Grónska si nepřeje stát se Američany. Místní politici opakují: „Nechceme být Američany, nechceme být Dány, chceme být Gróňany.“ Grónsko má od roku 1979 autonomii a od té doby postupně posiluje svou nezávislost. Paradoxně právě Trumpovy hrozby mohou urychlit debatu o úplné samostatnosti – což by ale ekonomicky slabý ostrov s 57 tisíci obyvateli těžko zvládl bez vnější podpory.
Oproti loňsku, kdy Trumpovy výroky o Grónsku zněly spíš jako provokace, teď situace nabírá vážnější obrátky. Dánsko posiluje obranu ostrova, americká administrativa vyslala viceprezidenta JD Vance na návštěvu základny Thule a diplomaté z obou stran se scházejí ve Washingtonu.
Rétorika, nebo skutečná hrozba?
Myslí to Trump vážně, nebo jde o vyjednávací taktiku? Možná chce jen vyjednat větší americkou vojenskou přítomnost, lepší přístup k nerostům nebo politické ústupky od Dánska. Možná testuje, jak daleko může zajít, než Evropa skutečně zareaguje.
Každopádně platí, že hranice se nemění silou. Aspoň ne v rámci NATO. Pokud by se tak stalo, nejednalo by se jen o konec aliance – ale o konec principů, na kterých stojí celý poválečný řád.
Zdroj info: The Guardian
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
