Aktuálně:

Tripartita jednala o rozpočtu, výhrady mají podnikatelé i odbory

19.09.2017, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Tripartita jednala o rozpočtu, výhrady mají podnikatelé i odbory

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů jednali o podobě státního rozpočtu na příští rok.

Podle podnikatelů je návrh, který připravilo Ministerstvo financí a projednává kabinet, politický a nesystémový. Požádali o zvýšení sumy na výzkum i dopravní infrastrukturu a pro vysoké školy. Odbory zase nejsou spokojeny s tím, že státní pokladna ani příští rok nepočítá s tím, že by se zvýšilo životní minimum. Trvají také na růstu platů.

Odboráři veřejného sektoru kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. Dnešní zasedání tripartity bylo v tomto volebním období pětatřicáté a také poslední. „Platí navrhovaný deficit rozpočtu 50 miliard korun. Všechna jednání vedeme s cílem schodek udržet. Ještě hledáme finanční zdroje na posílení částky na dopravní infrastrukturu, pro vysoké školy a na vědu a výzkum,“ řekl po jednání tripartity premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Zaměstnavatelé tvrdí, že návrh rozpočtu je nesystémový a politický. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka by Státní fond dopravní infrastruktury potřeboval pro příští rok ještě 8,5 miliardy, Technologická agentura na aplikovaný výzkum pak 665 milionů. Víc by podle podnikatelů měly mít i vysoké školy. „Požádali jsme ministra financí o přidání,“ řekl Hanák. Zaměstnavatelům vadí rostoucí mandatorní a neinvestiční výdaje, které by mohly v budoucnu v době hospodářského útlumu způsobit Česku problémy. „V době růstu ekonomiky je schodek 50 miliard korun nepřiměřeně velký,“ uvedl Hanák. Podle něj by zaměstnavatelé s takovým deficitem souhlasili jen tehdy, pokud by peníze putovaly právě do výzkumu, výstavby a k učitelům.

Odbory trvají na zvýšení platových tarifů učitelům o 15 procent a ostatním pracovníkům veřejného sektoru o deset procent, a to od listopadu. Přidání se promítne tedy i do výdajů v příštím roce. Odboráři veřejné sféry zůstávají kvůli růstu platů ve stávkové pohotovosti. Chtějí ji ukončit tehdy, až vláda schválí nařízení o zvýšení výdělků. Premiér řekl, že by kabinet mohl nařízení přijmout na svém příštím zasedání.

Ministr financí Ivan Pilný na jednání tripartity podle jeho Twitteru uvedl, že „rozpočet příliš investiční není“. Už dřív také několikrát zopakoval, že na požadované zvýšení platů v rozpočtu peníze nejsou a ministerstva musí hledat ve svých rezervách. Resort financí už zvýšil proti červnovému návrhu odhad ekonomického růstu z 2,9 na 3,1 procenta a příjmů rozpočtu pro příští rok o 21 miliard, aby se výdaje pokryly. Zaměstnavatelé se zvýšením platů učitelů souhlasí. Jsou ale proti tomu, aby se ve veřejné správě přidávalo plošně.

Odboráři zase nejsou spokojeni s tím, že rozpočet na příští rok nepočítá se zvýšením životního minima. To se několik let nezměnilo, pro samotného dospělého činí 3 410 korun. Od částky minima se odvíjejí různé dávky. „Nejsme spokojeni s tím, že se životní minimum nevyvíjí. Od doby, co se nezvýšilo, ztratilo hodnotu osm až devět procent,“ uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Podle zaměstnavatelů i odborů vláda nezvládla za své volební období reformovat školství a posílit technické vzdělávání. Firmám chybí také stavební legislativa či e-government. Podle odborářů se mohlo udělat víc pro ochranu zaměstnanců, víc se měly kontrolovat agentury práce.

Kabinet, odboroví předáci i zaměstnavatelé si ale jinak vzájemný dialog pochvalují. Podle premiéra byla spolupráce „velmi intenzivní, otevřená, poctivá“ a jednání se konala každé dva měsíce. „Udrželi jsme celé čtyři roky sociální smír,“ řekl Sobotka.

V tomto volebním období se sešla celostátní rada hospodářské a sociální dohody čtyřikrát s krajskými tripartitami. Dvakrát se konalo společné jednání se slovenskými partnery, dvakrát se uskutečnilo i setkání tripartit zemí Visegrádu, tedy Česka, Polska, Slovenska a Maďarska.

Převzato: ktk, rot (ČTK)


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.