Aktuálně:

Třetina firem omezí vytápění, další budou investovat do úsporných zařízení 

29.09.2022, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Třetina firem omezí vytápění, další budou investovat do úsporných zařízení 

Téměř třetina tuzemských firem omezí v reakci na zdražování energií vytápění firemních prostor – kanceláří nebo výrobních hal. Další čtvrtina pak plánuje, že bude investovat do úsporných energetických zařízení, která jsou méně energeticky náročná, například do úsporného osvětlení. Vyplývá to z rychlého průzkumu společnosti Edenred mezi 200 podniky v Česku.

Šetřit kvůli drahým energiím bude velká část českých firem. Většina z nich – 53,5procenta – chystá úspory v těch částech podniků, které neslouží přímo k výrobě, nebo mimo kanceláře, tedy ve společných prostorách, jako jsou chodby nebo šatny. Jen velmi malá část společností naopak zatím přemýšlí o tom, že by úspor dosáhly tím, že výrobu, služby nebo kanceláře sestěhují a budou využívat méně prostor než dosud. 

Průzkum také ukázal, že firmy příliš neuvažují o tom, že by z důvodu úspor zaváděly povinný home office. Sedm z deseti firem s ním nepočítá vůbec. A na druhé straně pouze 4,5procenta společností ho chce povinně zavést na dva a více dní v týdnu. 

„Výraznější využívání home office přináší určitou možnost aktuálních úspor. Firmy ale po dvou letech covidu a s tím spojenými omezeními mají s touto formou práce již velké zkušenosti ajejímu dlouhodobějšímu a výraznému využívání se nyní brání. Často totiž zjistily, že některým zaměstnancům se po čase při práci z domova snižuje pracovní morálka, a to má vliv na firemní výkonnost. Ani potenciální ušetření na nákladech nedokáže v jejich očích tyto negativní dopady vyrovnat,“ komentuje výsledky průzkumu Gabriela Šimšová, personální ředitelka ze společnosti Edenred. 

Pokud tedy firmy budou home office využívat, tak mnohem častěji na nepovinné bázi. K tomu se kloní 22 procent podniků. „Firmy vyhodnocují individuální řešení jako mnohem prospěšnější, což vidíme nejen u home officů, ale i v dalších oblastech personální práce. Dokáží tak reagovat na aktuální situaci i potřeby jednotlivých zaměstnanců a tato pružnost se jim vyplácí i ekonomicky,“ doplňuje Gabriela Šimšová. 

Foto: Pixabay

Zdroj: Svengali Communications


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.