Aktuálně:

Těžba uhlí v OKD bude klesat, zaznělo při návštěvě vlády

24.04.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Těžba uhlí v OKD bude klesat, zaznělo při návštěvě vlády

Společnost OKD nyní na Karvinsku těží okolo šesti milionů tun uhlí ročně, postupně tento objem klesne na čtyři, pak na

dva miliony tun. Utlumování dolů se bude platit z rezerv, které nyní firma vytváří.
Částka potřebná na útlum se odhaduje na 4,9 miliardy korun podle cen platných na začátku roku 2017. Loňský, zatím neauditovaný zisk firmy převyšuje tři miliardy korun. Řekl to dnes předseda dozorčí rady OKD Michal Kuča na začátku návštěvy premiéra Andreje Babiše (ANO) a členů vlády v demisi v sídle společnosti v Karviné.
Těžíme něco kolem šesti milionů tun a budeme klesat postupně na čtyři. Na této úrovní se chvilku podržíme a pak v konečné fázi bychom měli klesnout někde ke dvěma, dvěma a půl a z té hladiny bychom pak měli končit,“ řekl Kuča. Posledním zavřeným dolem by měl být v roce 2023 Důl ČSM.
Kuča řekl, že úbytek zaměstnanců přirozenými odchody, jako jsou načerpání nejvyšší expoziční dávky nebo zdravotní stav, je rychlejší, než kolik se firmě povede nabrat nových pracovníků, proto nepočítají se systémovým propouštěním. „Jestliže budeme některé části důlního pole opouštět, tak lidi přesuneme jinam a o to méně musíme zoufalým způsobem na trhu sehnat,“ řekl Kuča. Babiš řekl, že OKD je teď v pořádku, funguje, má nový management a projekt se podle něj povedl de facto včetně restrukturalizace Dolu Paskov. Tam firma z ekonomických těžbu loni ukončila těžbu.
V červnu 2016 OKD bylo na zavření. Firma před bankrotem. A já jsem si to vzal jako osobní výzvu,“ řekl Babiš a ocenil, že je nyní firma stabilizovaná a funguje. „Teď hledají 280 nových zaměstnanců,“ řekl Babiš. Zaměstnance OKD obtížně shání už od ukončení těžby v Paskově. Nabízí v některých profesích zvýšený náborový příspěvek až 60 tisíc korun a peníze i pro současné zaměstnance, kteří přivedou nové kolegy.
Premiér také řekl, že OKD je pro region zásadní podobně jako ArcelorMittal Ostrava, jehož prodej nyní majitel, světová ocelářská skupina ArcelorMittal, zvažuje. „Teď je velice důležitý osud ArcelorMittalu, který, to tak vypadá, se taky ne úplně povedl, když pan majitel si vytáhl 40 miliard dividend a nějací finančníci šest miliard a my jsme to prodali za nějakých směšných 300 nebo za kolik,“ řekl Babiš.
Majitelem firmy OKD se tento měsíc stál po letech znovu stát. Akcie společnosti převzali zástupci státního podniku Prisko, stát za ně zaplatil téměř 80 milionů korun. Skončila tak reorganizace podniku, který se v roce 2016 dostal do úpadku. Ve firmě nyní pracuje i se zaměstnanci dodavatelských firem okolo devíti a půl tisíce lidí.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.