Aktuálně:

Textilka Veba čelí insolvenci, její úpadek žádá Raiffeisenbank

06.05.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Textilka Veba čelí insolvenci, její úpadek žádá Raiffeisenbank

Jedna z největších českých textilek Veba z Broumova na Náchodsku čelí insolvenci.

Její úpadek u Krajského soudu v Hradci Králové žádá banka Raiffeisenbank, u níž má Veba nesplacené úvěry. Vyplývá to z údajů v insolvenčním rejstříku. Mluvčí Veby Monika Mrštinová ČTK řekla, že do společnosti kapitálově vstoupí jako investor podnikatel Otakar Moťka. Podniku by měl poskytnout finanční injekci ve stovkách milionů korun a tím mu pomoci překonat jeho problémy.
Veba, jejímž hlavním produktem je takzvaný africký brokát, zaměstnává přibližně 800 lidí. Do problémů se firma dostala v letech 2015 a 2016, když kvůli radikálnímu poklesu prodejů na svém hlavním africkém trhu nebyla schopna plně hradit úvěry. V březnu se Veba o několik dní zpozdila s únorovými výplatami zaměstnancům.
Veba podle údajů z insolvenčního návrhu Raiffeisenbank dluží této bance přibližně čtvrt miliardy korun. Raiffeisenbank také uvedla, že mezi další věřitele Veby patří například Komerční banka, ČSOB, Citibank Europe a UniCredit Bank Czech and Slovakia.
Z rekordních tržeb v roce 2014 ve výši 2,2 miliardy korun se odbyt podniku do roku 2016 kvůli krizi v Africe propadl na 812 milionů korun. Za léta 2015 a 2016 Veba utrpěla souhrnnou ztrátu téměř 300 milionů korun. Loni Veba tržby zvýšila na 894 milionů korun a vykázala ztrátu 144 milionů korun. Hlavními akcionáři Veby jsou prostřednictvím společnosti Incot nejvyšší manažeři podniku.
Veba již podle Mrštinové podepsala dohodu s Moťkou o jeho kapitálovém vstupu do firmy. „Zájem pana Moťky o vstup do naší společnosti je výbornou zprávou a potvrzením toho, že jsme na správné cestě. Jsem si jistý, že v nejbližší době dotáhneme dohody s věřiteli a nastartujeme tak další rozvoj a růst,“ uvedl k dohodě s Moťkou finanční ředitel Veby Miloslav Geisler.
Insolvenční návrh ze strany banky označil za překvapení. „Se všemi věřiteli dlouhodobě a pravidelně jednáme. Drtivá většina z nich proto vstup pana Moťky do Veby podporuje. Je to totiž jednoznačně nejlepší řešení pro naši společnost a zaměstnance,“ uvedl Geisler.
Moťka, který v minulosti restrukturalizoval například Sklárny Kavalier nebo strojírny Kovopol v Polici nad Metují, v tiskové zprávě Veby uvedl, že podání insolvenčního návrhu na jeho zájmu o vstup do Veby nic nemění. „Společně s Vebou i věřiteli usilovně vyjednáváme a pracujeme na dohodě, která společnosti zajistí stabilitu. Jsem do tohoto projektu připravený vložit veškeré své zkušenosti i finanční prostředky v řádu stovek milionů korun,“ uvedl Moťka.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.