Aktuálně:

Temelín dostane letos o tři čtvrtě miliardy víc. A není to jen o penězích

19.01.2026, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Temelín dostane letos o tři čtvrtě miliardy víc. A není to jen o penězích

Jaderná elektrárna Temelín letos pohltí 3,8 miliardy korun na modernizaci. Je to o 700 milionů více než loni – a není to náhoda. Česká energetika se nachází v bodě, kdy musí investovat nejen do nových bloků, ale především do těch stávajících. Protože bez nich se prostě neobejdeme.

Kam půjdou peníze? Do nového mozku elektrárny

Největší část letošních investic poputuje do přechodu na nový řídicí systém od amerického Westinghouse. První blok už od loňska pracuje v novém prostředí – operátoři ovládají zhruba třetinu zařízení přes modernizovaný systém. Letos přijde na řadu druhý blok. Celá proměna, která začala v roce 2021, skončí v roce 2029.

„Přechod je postupný, probíhá během odstávek,“ vysvětluje Petr Měšťan, nový ředitel elektrárny, který funkci převzal začátkem ledna. Měšťan není žádný nováček – Temelín zná od dob uvádění do provozu na přelomu tisíciletí, prošel všemi pozicemi ve velíně a naposledy řídil bezpečnost obou českých jaderných elektráren.

Paralelně s výměnou mozku elektrárny pokračuje přechod na delší palivový cyklus. Místo každoročních odstávek budou bloky fungovat šestnáct měsíců v kuse. Méně vychlazování, méně náhřevů, menší opotřebení – a skoro o dvě terawatthodiny víc elektřiny ročně za obě české jaderné elektrárny dohromady.

Dvě odstávky a stovka nových lidí

Temelín letos čekají dvě plánované odstávky. V polovině února odstaví druhý blok na dva měsíce, v říjnu pak první. Při každé z nich technici vymění desítky palivových souborů – přesný počet se liší podle roku a bloku, pohybuje se mezi 42 a 66 kusy. 

A právě proto ČEZ letos přijme do Temelína téměř stovku nových lidí. Hledají se strojaři, elektrikáři, materiáloví inženýři – ale i absolventi netechnických oborů. Generační obměna se potkává s rozsáhlými modernizacemi, a to vytváří příležitosti.

Umělá inteligence mezi regály archivu

Temelín také rozšiřuje využití umělé inteligence. Ta pomáhá s dokumentací – a není divu. Obě české jaderné elektrárny dohromady mají tisíce projektových, bezpečnostních a provozních dokumentů. AI zatím zvládá texty, postupně se má naučit pracovat i s výkresy a schématy.

„Data představují firemní zlato,“ říká ředitel. V prostředí, kde každý šroubek má svůj manuál a každá procedura svou historii, může inteligentní vyhledávání ušetřit nejen čas, ale i chyby.

Rekord nepadne, ale to nevadí

Loni Temelín vyrobil rekordních 17,38 terawatthodin elektřiny. Letos to bude méně – kolem 15 terawatthodin. Důvod? Právě přechod na delší palivový cyklus. V některých letech budou odstávky dvě, jindy jen jedna. Výroba se bude měnit, ale v dlouhodobém horizontu poroste.

Česko má šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Loni dohromady vyrobily 32 terawatthodin. ČEZ do nich ročně investuje kolem sedmi miliard korun. Do Dukovan letos poputuje 4,4 miliardy, o 200 milionů víc než vloni. A zatímco u Dukovan už běží příprava na stavbu dvou nových bloků s korejskou firmou KHNP, Temelín zatím sází na to, co má – a snaží se z toho vytěžit maximum.

Zdroj info: ČTK

Autor: Marek Hájek 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.