Aktuálně:

SZIF nebude proplácet dotace Agrofertu a Tomanových podniků

07.06.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
SZIF nebude proplácet dotace Agrofertu a Tomanových podniků

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) nebude proplácet dotace holdingu Agrofert od února 2017, kdy je premiér Andrej Babiš (ANO) vložil

do svěřenských fondů kvůli platnosti novely o střetu zájmů.
Od té doby fond proplatil projekty za 63 milionů korun. Stejný způsob zvolí i u podniků rodiny ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD), tedy od 2. srpna 2018, přestože se fond neztotožňuje se závěry zprávy. Na tiskové konferenci to dnes řekl ředitel SZIF Martin Šebestyán. Jde podle něj o opatření z důvodu předběžné opatrnosti k auditní zprávě Evropské komise.
Ministr Toman odmítl, že by se zpráva EK týkala jeho střetu zájmů kvůli projektům firmy Agrotrade. To samé konstatoval i Šebestyán. „Ve zprávě není explicitně konstatován střet zájmů pana ministra Tomana,“ řekl Šebestyán. Česko bylo podle něj požádáno, aby vysvětlilo a doložilo postupy. Tomanův střet zájmů se podle médií a opozice mohl týkat společnosti Agrotrade, kterou z 80 procent vlastní ministrův otec Miroslav Toman starší. Podnik vede ministrův bratr Zdeněk. Firma dostala zhruba dvoumilionovou dotaci pro dceřinou drůbežářskou firmu Xaverov. Zpráva ale podle Tomana tuto dotaci neřeší.
Takovýto náhled považuji za útok na české zemědělství,“ uvedl Toman. Proto chce, aby české úřady udělaly důkladnou analýzu, aby české zemědělství nebylo poškozeno jako celek.
Šebestyán dodal, že fond od roku 2013 řešil zhruba 45 auditů na společnou zemědělskou politiku, což je asi sedm až osm auditů na rok. Ročně proplácí kolem 40 miliard korun. Část peněz, které musel EU za nesprávné postupy vracet, byla v řádu promile. Podle šéfa fondu musí nejdřív zaznít finální závěr šetření a poté se uvidí, jaký bude osud 63 milionů korun. Pokud je EK vyloučí z financování, je fond oprávněn je po firmě vymáhat. Možností je smírčí řízení, případně soudní pře, dodal.
Z fondu bylo Agrofertu od roku 2012 do letošního dubna vyplaceno zhruba 6,52 miliardy korun. První předběžnou zprávu zveřejnila média minulý pátek, podle ní má Babiš na Agrofert dál vliv a současně jako předseda vlády ovlivňuje i použití unijních peněz. Česku podle ní hrozí, že by mohlo vracet do rozpočtu EU kolem 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal.
Holding vnímá oba návrhy auditů EK jako velmi pochybné a neprofesionální. Unijní auditoři se v jeho firmách nebyli podívat a holding neměl možnost se vyjádřit, uvedl dnes pro ČTK tiskový mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. „Pokud místopředseda Evropské komise tvrdí, že provedli inspekční šetření přímo na místě, není to pravda,“ reagoval. Skupina je připravena vše vysvětlit a zastavení proplácení dotací bere na vědomí.
EK také požaduje seznam projektů Agrofertu z dotačního Programu rozvoje venkova, aby ČR zamezila možnému střetu zájmů. Návrh auditu ale podle Tomana odkazuje na paragrafy, které v legislativě neexistují. Jsou tam podle něj i chyby. Ministr to považuje za slabinu, celý text zprávy to podle něj činí nedůvěryhodným. Ministerstvo ji nezveřejní, stejně jako EK. První bilaterální jednání mezi českými úřady a DG Agri, ředitelstvím pro zemědělství a rozvoj venkova, navrhuje EK na 28. ledna 2020. Podle Šebestyána je to standardní postup – šest měsíců po obdržení české verze zprávy.
Nejnovější návrh auditu má podle ředitele fondu tři hlavní části, v první se řeší možný střet zájmů premiéra Babiše a Agrofertu. Ministerstvo již vyčíslilo 12 projektů v hodnotě 63 milionů korun, jichž se to týká, podle Šebestyána jde již o proplacené peníze. Nárokových dotací se netýká.
Toman zdůraznil, že nárokové dotace jsou na hektar. Na dotaz novinářů, zda by se jich to nemohlo týkat, odpověděl důrazně: „Nebudeme se bavit co by, kdyby. Tečka.“ Také na předchozí dotaz týkající se společnosti Xaverov a jeho případného střetu zájmů reagoval: „Nezkoušejte to na mě dál.“
Druhá část zprávy řeší mimo jiné obecné postupy administrace, schvalovací postupy a efektivitu nákladů. „Já pevně věřím, že ještě společně s řídícím orgánem v této věci budeme s DG Agri jednat, tak ta maximální korekce ve výši pěti procent by byla zhruba kolem 150 až 170 milionů korun,“ řekl Šebestyán.
Třetí část se zabývá možným střetem zájmů Tomana, podle Tomana EK o projekty Agrotradu neprojevila zájem. U dalších dvou projektů z října 2018 se Toman podle svých slov nepodílel na řídících procesech. „Tím tento příběh končí,“ řekl.
Zpráva, kterou ČR obdržela od EK k lednovému auditu, je předběžná. Jde o anglickou verzi s předběžnými závěry a ČR je má možnost komentovat do dvou měsíců od obdržení české verze.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.