Oborové svazy kritizují návrh ministerstva financí (MF), který počítá se zrušením osvobození od daně pro domovní plynové kotelny v bytových
domech. Podle Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD) by si dotčené domácnosti musely připlatit stovky korun ročně, záměr se nelíbí ani zástupcům plynařů nebo ekologického Hnutí Duha. S návrhem, který je součástí připravované legislativy, naopak souhlasí ministerstvo životního prostředí.
„Novela daňových zákonů skutečně mimo jiné ruší osvobození zemního plynu spotřebovaného takzvanými domovními kotelnami od daně ze zemního plynu a některých dalších plynů – sazba této daně činí 30,60 koruny za megawatthodinu spalného tepla. Osvobození zemního plynu spotřebovaného pro výrobu tepla v domácnostech zůstane zachováno,“ sdělila ČTK Anna Fuksová z tiskového oddělení MF.
Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí upřesnil, že nové zdanění plynu se nebude týkat domácností s vlastním kotlem v bytových domech, ani domácností v rodinných domech – tedy ani programu takzvaných kotlíkových dotací.
Fuksová uvedla, že důvodem návrhu je částečné narovnání konkurenčního prostředí na trhu s teplem v souvislosti s rostoucí cenou emisní povolenky a skutečností, že domovní kotelny mohou teplem zásobovat i okolní domy. „Tato úprava by ročně měla navýšit příjmy státního rozpočtu o 0,2 miliardy korun,“ dodala mluvčí.
Martin Hanák z SČMBD upozornil, že případné přijetí návrhu bude mít dopad do hospodaření dotčených domácností v řádu stovek korun ročně. „Při aktuálních cenách plynu předběžně odhadujeme navýšení 400 až 800 korun na domácnost za rok. Se zachováním osvobození u domácností a rodinných domů souhlasíme, současně ale tvrdíme, že bytové družstvo či společenství vlastníků jednotek není nic jiného než souhrn domácností. Tudíž by jim toto osvobození mělo být také zachováno,“ uvedl Hanák.
„Je to facka společenství vlastníků jednotek (SVJ) a bytovým družstvům, jejichž členové v minulosti nahradili starý kotel na tuhá paliva za nový ekologický na zemní plyn. Zpozornět by měly všechny domácnosti, jenž spoluvlastní domovní kotelnu ve společných částech domu a využívají ji pro svoje vytápění. Právě jim vzroste cena skokově o pět procent,“ řekla ČTK výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu Lenka Kovačovská.
„Odhadujeme, že v ČR je přibližně pět tisíc domovních kotelen. Hovoříme tedy o desítkách tisíc domácností. SVJ jako správce domovní plynové kotelny, nesmí ze zákona podnikat a nemělo by se na něj pohlížet jako na podnikatele,“ dodala.
Podle programového ředitele Hnutí Duha Jiřího Koželouha není návrh ministerstva v souladu se snahou o čistější a bezemisní prostředí v ČR, protože řeší jen zvýšení daňového zatížení plynu a ne uhlí. Hnutí proto navrhuje, aby bylo do novely doplněno ustanovení, které by počítalo s postupným navýšením energetické daně z uhlí z dnešních 8,50 korun na jednotku tepla (gigajoule – GJ) na 60 korun/GJ.
„Souhlasíme s daní pro podnikatelské subjekty, které dodávají teplo z domovních kotelen za úplatu pro jednotlivé domácnosti, ale postižení domácností, které si zbudovaly samostatně malé domovní kotelny, není, mírně řečeno, sociálně citlivé. Preferujeme koncepční řešení, které by spočívalo na primárním daňovém zatížení spalování uhlí a spravedlivém nastavení daňové zátěže podle produkovaných emisí,“ dodal mluvčí energetické skupiny innogy v ČR Martin Chalupský.
Zrušení daňového zvýhodnění domovních plynových kotelen je součástí materiálu ministerstva financí, který mimo jiné počítá také se zvýšením spotřebních daní z cigaret a tabáku, včetně zahřívaného, které by měly příští rok stoupnout o zhruba deset procent. Rovněž spotřební daň lihu by měla stoupnout, a to zhruba o 13 procent. Zvýšit by se měla také daň z některých hazardních her.
Změny, jejichž cílem je zvýšit příjmy veřejných rozpočtů, by měly platit podle plánů ministerstva od ledna 2020. Veřejné rozpočty by podle propočtů MF měly změnami získat v letech 2020 a 2021 každoročně přes deset miliard korun.
ČTK
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
