Svaz průmyslu vnímá rozpočet jako politický a nesystémový

Rovněž ho vnímá jako diskriminační v souvislosti s podfinancováním aplikovaného výzkumu. Přitom právě ten má potenciál přinést investované finance zpět. Svaz se rovněž vyjádřil k Akčnímu plánu Společnost 4.0, do něhož žádá zařadit informační kampaň ohledně nařízení na ochranu dat pro všechny dotčené firmy a subjekty. V oblasti důchodů svaz upozorňuje, aby vláda neoslabovala první pilíř.
Svaz průmyslu a obchodu České republiky se na poslední tripartitě se stávající vládou ústy svého prezidenta Jaroslava Hanáka dotkl několika aktuálně palčivých témat. Rovněž poděkoval vládě za čtyři roky spolupráce a za její přístup k sociálnímu dialogu a pravidelnou organizaci tripartity, doufaje, že i budoucí vláda přistoupí k dialogu se sociálními partnery zodpovědně. Nejdůležitější body shrnul svaz v tiskové zprávě.
Návrh státního rozpočtu pro příští rok
K návrhu státního rozpočtu se Svaz průmyslu a dopravy ČR vyjádřil, že ho vnímá jako politický a nesystémový. Navyšování mandatorních a neinvestičních výdajů by mohlo způsobit problémy v budoucnu, kdy ekonomika nemusí být v takové kondici, v jaké je dnes.
Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák uvádí, že v době růstu ekonomiky je schodek 50 miliard korun nepřiměřeně velký. „Kdyby stát tyto finance investoval do aplikovaného výzkumu, infrastruktury nebo platů učitelů, mohli bychom s ním coby zástupci byznysu souhlasit. Věděli bychom totiž, že stát investuje do rozvoje naší země,“ doplňuje.
Podle Hanáka svaz považuje poslední návrh státního rozpočtu rovněž za diskriminační vůči aplikovanému výzkumu. „Porušuje to kompromis o financování výzkumu a vývoje, na kterém jsme se s vládou dohodli po dlouhých letech jednání. Přitom právě aplikovaný výzkum by mohl do budoucna přinést naší zemi finanční zdroje a investice do něj by se vrátily. Mohli bychom tím posunout naši ekonomiku dál. Proto žádáme navýšení podle původního plánu.“
Nutné minimum, které by se mělo v příštím roce do aplikovaného výzkumu investovat, je podle svazu 665 milionů korun, aby bylo možné pokrýt programy Technologické agentury ČR, které jsou už připravené.
Digitalizace a Akční plán Společnost 4.0
Svaz dlouhodobě spolupracuje s Úřadem vlády ČR na přípravě Akčního plánu Společnost 4.0 tak, aby Česká republika nezaostávala za zbytkem světa v oblasti digitalizace. Důvodem je podle Jaroslava Hanáka fakt, že Česká republika v oblasti e-governmentu je téměř na nejhorší úrovni v Evropské unii. „Proto požadujeme institucionální ukotvení funkce koordinátora digitální agendy coby nadresortní a respektovanou funkci s dostatečnými pravomocemi,“ uvádí Hanák a doplňuje, že digitální agendu je navíc třeba zohledňovat při tvorbě legislativy formou závazných pravidel.
Svaz rovněž upozorňuje, že je nemyslitelné, aby vláda rezignovala na kampaň zaměřenou na veřejnost a podniky při přípravě na nařízení GDPR. Proto požaduje doplnit do aktuálních hlavních úkolů digitálního koordinátora zajištění informační kampaně k nařízení na ochranu dat zaměřené nejen na veřejnou správu, ale právě na firmy a všechny subjekty, kterých se nařízení týká.
Důchodová reforma
Důchodová reforma by měla zajistit z dlouhodobého hlediska stabilní a finančně udržitelný důchodový systém. Svaz průmyslu upozorňuje, aby vláda nepřijímala žádná opatření, která by zeslabovala první pilíř (státem garantovaný důchod). Takovými opatřeními je například myšleno vyvádění pojistného tím, že lidé spoří pro blízké osoby. První pilíř by měl být pro lidi všech věkových kategorií natolik transparentní, aby věděli, jak vysoký důchod mají očekávat a nakolik si musí sami vytvářet finanční rezervy.
Zároveň si svaz nepřeje znovu zavádět již jednou zrušený druhý pilíř, ale naopak požaduje jako doplňkový pilíř rozvíjet soukromé penzijní spoření v podobě třetího pilíře. Jedině díky tomu se totiž lidem v důchodu zvedne poměr důchodového příjmu k výši mzdy, kterou pobírali v aktivním věku.
Podle viceprezidenta Jana Rafaje svaz souhlasí s ukončením zvyšování důchodového věku při dosažení 65 let a se zavedením pravidelné revize, aby se mohl důchodový věk přezkoumávat a případně upravil podle průměrné délky života a dalších kritérií. „Zároveň ale požadujeme, aby se urychleně přijalo opatření pro tzv. IV. a III. kategorii prací, kam spadají například horníci a jiné namáhavé práce, u kterých je nutné, aby zaměstnanci odcházeli do důchodu ještě před dosažením věku 65 let,“ doplňuje Rafaj.
Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR