Aktuálně:

Svaz: Přechodné období mezi dotacemi bude možná dva roky

28.03.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Svaz: Přechodné období mezi dotacemi bude možná dva roky

Přechodné období před nástupem nové evropské zemědělské politiky, která měla začít platit od roku 2021, bude podle předsedy Zemědělského svazu

ČR Martina Pýchy trvat jeden až dva roky. Pravděpodobnost, že přechodné období bude, je podle něho 99 procent. Nyní se jedná o jeho délce, řekl Pýcha na tiskové konferenci. Současná pravidla měla platit do konce roku 2020, nová se však kvůli evropským volbám, které budou v květnu, nestihnou zřejmě včas v EU schválit.
V přechodném období by podle něho platila stejná dotační pravidla na přímé platby jako v současnosti, vyčleněné peníze na současných sedm let by byly vydělené sedmi pro každý rok přechodného období. Na velikosti rozpočtu se ale nejspíš odrazí budoucí evropské rozhodnutí o zkrácení dotací v zemědělství na příštích sedm let, dodal. Po přechodném období by pak podle Pýchy začala platit nová pravidla, ale podle finančního rámce, který by zahrnul i přechodné období. „Regulérní“ dotační pravidla by tak podle něho platila nejspíš pět, respektive šest let.
Podniky by ale v přechodném období podle Pýchy nejspíš nedostávaly peníze na investice, které v současnosti z evropského rozvojového fondu pro venkov získávají. Evropská unie totiž plánuje škrtat peníze zemědělcům na investice, přičemž podle současných návrhů, proti kterým svaz protestuje, by se měly krátit v sedmiletém období o 16-20 procent. „Pokud by se v přechodném období nevyplácely, vyšlo by to tak, že by se na dva roky zastavily investice a v následujících letech zemědělci měli na investice dotace přibližně stejně velké jako v současnosti,“ řekl Pýcha.
Jednou z potenciálních variant ale podle něj také je, že by zemědělci neměli dotace na investice vůbec, dostávali by pouze garance úvěrů nebo podporu na úvěrové úroky.
Už dříve vyzval k jednání o přechodném období ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Také podle něj není reálné, aby nová pravidla začala platit od ledna 2021. Členské státy by se podle něj měly na přechodné období připravit. „Návrh budoucí Společné zemědělské politiky EU předpokládá, že jednotlivé členské státy předloží Evropské komisi do ledna 2020 své strategické plány obsahující cíle, které chtějí naplňovat. V tuto chvíli však není jasné, jaká bude konečná podoba SZP, na které se členské státy musejí domluvit s Evropským parlamentem, jehož nové složení vzejde z květnových voleb,“ uvedlo ministerstvo.
Z programu rozvoje venkova můžou zemědělci v současné sedmiletce do roku 2020 čerpat téměř 97 miliard korun. Podíl českého rozpočtu na programu je 35 procent, zbytek jsou evropské zdroje.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.