Aktuálně:

Stav unie: Von der Leyenová odhalí trhliny v evropské jednotě

10.09.2025, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Stav unie: Von der Leyenová odhalí trhliny v evropské jednotě

Až Ursula von der Leyenová předstoupí před Evropský parlament s projevem o stavu Evropské unie, nebude to jen bilance úspěchů. Její slova odhalí hluboké rozpory, které EU trápí – od sporů o klimatické cíle přes kontroverzní obchodní dohodu s USA až po rozdílné postoje k válce na Ukrajině. 

Co čekat od projevu?

Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise, vstupuje do svého druhého mandátu (2024–2029) v době, kdy je Evropská unie rozpolcená jako snad nikdy předtím. Její výroční projev o stavu unie, má nastavit směr pro příští roky. Podle dostupných informací se zaměří na posílení evropské obrany, zvýšení konkurenceschopnosti v oblasti umělé inteligence a čistých technologií, energetickou nezávislost a digitální transformaci. Znít to může jako ambiciózní plán, ale otázka zní: dokáže Evropa táhnout za jeden provaz?

Při pohledu na současnou situaci je jasné, že EU čelí geopolitické nestabilitě, přetrvávající ruské agresi na Ukrajině a vnitřním neshodám, které se dotýkají prakticky všech klíčových oblastí. Ať už jde o zahraniční politiku, klimatické cíle nebo obchodní vztahy, členské státy mají často diametrálně odlišné názory. Jak tedy von der Leyenová chce tyto trhliny zacelit? Nebo je naopak jen odhalí?

Růst kulhá, inflace hrozí

Podle jarní prognózy Evropské komise z května 2025 má růst HDP eurozóny dosáhnout v tomto roce pouhých 0,9 %, v roce 2026 pak 1,4 %. To je znatelné zpomalení oproti předchozím letům, což odráží slabý světový obchod a nejistotu na globálních trzích. Inflace sice klesá na 2,1 %, ale jádrová inflace je 2,3 %, což signalizuje, že cenové tlaky nejsou zdaleka pryč. Na druhou stranu, míra nezaměstnanosti by měla v roce 2026 klesnout na 5,7 % v celé EU, což je jeden z mála světlých bodů.

Pro Česko, jehož ekonomika je silně závislá na exportu do zemí EU, tato čísla znamenají varování. Pokud se růst eurozóny bude dál zpomalovat, dopad pocítíme na vlastní kůži. Pamatujete na optimismus po pandemii, kdy jsme věřili v rychlé oživení? Dnes je jasné, že jsme se možná radovali předčasně.

Výhra, nebo kapitulace?

Jedním z nejpalčivějších témat, které von der Leyenová nejspíš v projevu zmíní, je čerstvá obchodní dohoda s USA z července 2025. Ta zahrnuje 15% clo na většinu zboží z EU a závazek Evropy nakoupit americkou energii za 750 miliard dolarů během tří let, spolu s investicemi 600 miliard dolarů, které mají mířit do USA. Kritici, včetně některých poslanců Evropského parlamentu, tuto dohodu označují za „zcela transakční“ a varují před jednostranným tlakem ze strany americké administrativy. Není to spíš kapitulace než partnerství?

Historicky jsme už něco podobného zažili. Když Donald Trump nastoupil do úřadu, vysoká cla na evropské zboží byla realitou. Dnešní dohoda sice napětí zmírňuje, ale za jakou cenu? Pro české firmy, které exportují do USA, může clo znamenat další náklady. A co energetická závislost na amerických dodávkách? Není to jen výměna jedné závislosti – na ruském plynu – za jinou?

Zelená dohoda v ohrožení?

Zelená dohoda pro Evropu, která má zajistit klimatickou neutralitu do roku 2050, je sice na dobré cestě splnit cíl snížení emisí o 55 % do roku 2030, ale ambicióznější plán na 90 % do roku 2040 narazil na odpor. Legislativní návrh byl odložen kvůli politickým neshodám, což ukazuje, jak těžké je sladit ekonomické zájmy s ekologickými cíli.

V Česku, kde je průmysl stále závislý na uhlí a kde veřejné mínění vůči EU není zrovna vřelé –  může tento spor vyvolat další skepsi. Proč bychom měli nést náklady přechodu na zelenou ekonomiku, když si to nemůžeme dovolit? Na druhou stranu, ignorovat klimatickou změnu není řešení. 

Jednota, nebo rozpad?

Projev Ursuly von der Leyenové o stavu unie bude víc než jen politickou formalitou. Bude to zrcadlo, které ukáže, jak hluboké jsou trhliny v evropské jednotě. Ať už jde o obchodní dohody, klimatické cíle, nebo otázku obrany a integrace, EU stojí na křižovatce. Pro Česko je klíčové, abychom si uvědomili, že naše budoucnost je s touto unií neodmyslitelně spojená – ať už se nám to líbí, nebo ne.

Budoucnost může přinést vícerychlostní Evropu, kde budeme muset pečlivě zvažovat, kam patříme. Nebo se von der Leyenové podaří najít cestu k větší jednotě? 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Marek Hájek

Zdroj info: Politico.eu, ecfr.eu, eubusiness.com


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.