Aktuálně:

Stát loni stranám vyplatil miliardu korun na příspěvcích

11.01.2018, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Stát loni stranám vyplatil miliardu korun na příspěvcích

Stát v minulém roce vyplatil politickým stranám a hnutím více než miliardu korun.

Nejvyšší částku obdrželo hnutí ANO, více než čtvrtinu z celkové sumy. Celkem stát přispěl třiatřiceti politickým subjektům. Příspěvek přesahující sto milionů korun obdržely tři strany. Vyplývá to z informací, které zveřejnilo Ministerstvo financí na svém webu. Oproti roku 2016 je suma vyplacená politickým stranám a hnutím přibližně o polovinu vyšší.

Loňské navýšení souviselo především s příspěvky pro desítku úspěšných stran a hnutí na úhradu nákladů za proběhlé volby do Poslanecké sněmovny, za které jim stát rozdělil přes 482 milionů korun. Dalších 524 milionů korun strany obdržely na svou činnost, zhruba o 17 milionů korun více než předloni.

Nejvyšší příspěvek obdrželo ANO, které od státu získalo 263,7 milionu korun, tedy o 200 milionů korun více než v roce 2016. Druhá ČSSD obdržela 142,3 milionu korun a ve srovnání s predloňskem si polepšila o 13,6 milionu. Takřka dvojnásobně si polepšila ODS, když oproti předloňským 60 milionům dostala loni na státních příspěvcích 113 milionů korun.

Ostatní strany už nepřekročily hranici 100 milionů: KSČM dostala 99,7 milionu korun, KDU-ČSL 79,7 milionu korun, TOP 09 takřka 68 milionů korun, SPD 66,9 milionu korun, Piráti 65,2 milionu korun, Starostové 44,6 milionu korun, Úsvit – Národní koalice 18,8 milionu korun a Zelení 11,2 milionu korun. Zbývajících 22 subjektů obdrželo každý pod deset milionů korun.

Strany od minulého roku dostávají od státu za každého poslance nebo senátora 900 tisíc korun ročně, za krajského zastupitele nebo zastupitele hlavního města Prahy 250 tisíc korun. Předtím byly tyto částky nižší. Dále strany, které získaly ve sněmovních volbách přes tři procenta hlasů, mají nárok na roční dotaci šest milionů korun, k níž se přičítá 200 tisíc korun za každou započatou desetinu procentního bodu. Strany, které pokořily pět procent hlasů, a dostaly se tak do sněmovny, dostávají 10 milionů korun ročně.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.