Aktuálně:

Starostům se nelíbí oddlužovací novela Insolvenčního zákona

30.04.2021, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Starostům se nelíbí oddlužovací novela Insolvenčního zákona

Jak vyplývá ze šetření, které provedla společnost InsolCentrum mezi téměř šesti stovkami představitelů měst a obcí, devadesát čtyři procent starostů nesouhlasí s návrhem novely insolvenčního zákona.  
Navržené plošné oddlužení za tři roky považují za nesprávné. Unáhlené odpouštění dluhů zatíží podle Svazu měst a obcí nejenom všechny občany, ale ublíží i samotným dlužníkům.
Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR) je znepokojen obsahem návrhu novely insolvenčního zákona. Tato novela počítá s plošným oddlužením dlužníků již za tři roky. „Dopady zkrácení doby oddlužení dlužníků do morálního povědomí našich občanů budou zásadní“, říká předseda SMO ČR a starosta města Kyjov František Lukl. „Tři roky jsou podle většiny odborníků na oddlužení či sociální práci nedostatečně dlouhou dobou, za kterou si dlužníci neuvědomí svůj problém se zadlužením“, dodává.
Tvrzení podporuje i průzkum, který pro SMO ČR zpracovalo InsolCentrum. Hlavní výstup z odpovědí ukazuje, že téměř sto procent starostů považuje plošné oddlužení za tři roky při podstatném snížení hranice splacených dluhů za nesprávné. Ankety se zúčastnil významný vzorek 564 starostů z obcí a měst napříč všemi kraji ČR.
Starostové se staví negativně k plošnému mírnění podmínek oddlužení zaměřenému na všechny dlužníky bez ohledu na jejich specifika – zdravotní stav, hendikepy či socioekonomický status. Zejména upozorňují na to, že v enormně krátké tříleté lhůtě si dlužníci nemohou uvědomit závažnost zadlužení a zvyknout si na režim úsporného živobytí.
Dopad na všechny občany
Data o dlužnících prokazují, že unáhlené oddlužení dopadne na všechny obyvatele České republiky. V případě, že je věřitelem město, obec či stát, stává se věřitelem každý jeho občan. „Zkrácením oddlužení popleteme dlužníkům hlavu. Vysíláme signál o tom, že dluhy se odpouštějí, což je navíc extrémně nefér vůči poctivě splácejícím. Na jedné straně tu jsou třeba staří lidé v obcích, kteří s vypětím všech sil platí poctivě všechny složenky. Na druhé pak může být mladý soused, který si napůjčoval miliony a za tři roky z nich splatí jen minimum. V obci musíme hradit komunální odpad, elektřinu, plyn, vodu. Pokud někdo neplatí, tak to musí zaplatit ostatní. A pokud stát dá dlužníkům naději, že je za tři roky oddluží, proč by svoje chování měli změnit? A co se naučí děti vyrůstající v takové rodině? Jaký příklad si asi vezmou do života?“ ptá se starosta František Kroutil z obce Telnice.
Z dotazníku jasně vyplývá nutnost individuálního přístupu k dlužníkům. Plošný způsob oddlužení je pro starosty nepřijatelný. Starostové jsou dlužníkům blíž, znají jejich problémy, důvody zadlužení i schopnosti splácení.  Svými odpověďmi v dotazníku dávají jasně najevo, že je potřeba volit uvážlivý přístup pomoci dlužníkům, a to na základě dat a odborných znalostí problematiky. Důležité je podle nich hledat kompromis mezi dlužníky a věřiteli. Novela je podle nich v tomto ohledu pouze jednostranná ve prospěch dlužníků. „Politici by měli starostům více naslouchat, mají cennou zkušenost z terénu. Jinak naučíme část české populace neplatit dluhy a spoléhat na oddlužení či sociální podporu státu. Heslo „půjčím si, vždyť o nic nejde“ může v konečném důsledku vydělit dlužníky na okraj společnosti. Jejich dluhy nakonec zaplatí jiní“ míní jednatelka InsolCentra Jarmila Veselá.
Foto: Pixabay
Zdroj: Dušan Šrámek


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.