Aktuálně:

Spotřeba nafty opět roste. Benzínu ale projezdíme méně díky covidu i alternativním pohonům

06.10.2021, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Spotřeba nafty opět roste. Benzínu ale projezdíme méně díky covidu i alternativním pohonům

Celková spotřeba pohonných hmot ve srovnání s loňským koronavirovým rokem opět roste. I přes výrazný propad poptávky po pohonných hmotách letos v únoru a březnu, který souvisel s protipandemickými opatřeními, byla v prvním pololetí spotřeba nafty nakonec meziročně vyšší. Klesá však spotřeba benzínu.

Příčinou jsou nejen koronavirová omezení individuálních cest, ale i rostoucí podíl hybridních pohonů.
Spotřeba pohonných hmot se v Česku letos v prvním a druhém čtvrtletí vyvíjela naprosto odlišně. Podle České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) se v ní během prvních měsíců roku negativně projevila restriktivní opatření související s pandemií covidu-19. V 1. čtvrtletí se prodej automobilových benzínů meziročně propadl o dvacet procent motorové nafty nastal pokles jen o tři procenta. Trend se díky uvolnění pandemických opatření otočil během dubna až června.
„Ukončení nouzového stavu na konci března, postupné uvolnění restrikcí a zlepšování ekonomické kondice v řadě odvětví vedlo k nárůstu poptávky u obou komodit. Růst poptávky po naftě ve druhém čtvrtletí 2021 úzce koresponduje s vývojem HDP, který za druhé čtvrtletí roku 2021 rostl o 8,5 procenta. Poptávku po benzínu ovlivnila domácí individuální osobní doprava i turistika a cesty do zaměstnání,“ komentuje vývoj Václav Loula z ČAPPO.
Celkově tak za první pololetí dle údajů ČAPPO rostly prodeje pohonných hmot meziročně o dvě procenta, přičemž spotřeba motorové nafty vzrostla o 4 %. Poptávka po benzínu však klesla, a to o pět procent. Z dlouhodobého hlediska měla spotřeba automobilových benzínů v Česku již delší dobu klesající tendenci. Dle údajů ČAPPO byla poptávka po benzínu v roce 2018 o více než čtvrtinu nižší než o patnáct let dříve. V dalších letech jeho spotřeba spíše stagnovala, mírný růst byl zaznamenán v roce 2018 a 2019. Je to důsledkem hlavně oživení ekonomiky a růstu HDP, ale i zvýšeného zájmu o nákup nových vozidel s benzínovým motorem.
Dle údajů Sdružení dovozců automobilů (SDA) totiž v posledních letech klesá zájem o nové dieselové motory a roste podíl těch benzínových. Zatímco do roku 2015 se podíl dieselů u nově registrovaných osobních automobilů zvyšoval až na více než čtyřicet tři procent, v dalších letech postupně klesal. Za prvních osm měsíců letošního roku činí jen dvacet čtyři procent.
Podíl spotřebovaného benzínu roste rovněž u firemních flotil, kde dlouhodobě jednoznačně dominuje nafta. „V roce 2018 jsme poprvé zaznamenali, že rychleji rostly odběry u benzínu než u nafty,“ říká Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, jež firmám poskytuje tankovací karty Shell a EuroOil. „Největší podíl nafty na celkových odběrech paliv u našich členských firem jsme evidovali v roce 2017, a to 88,2 procenta. V posledních pěti letech její podíl pozvolna klesá, nicméně stále tvoří více než 80 procent odběrů firem sdružených v naší nákupní alianci,“ dodává Damir Duraković.
Podle odhadu ČAPPO bude letos celková spotřeba automobilových benzínů meziročně stagnovat, ve srovnání s „předcovidovým“ rokem 2019 ale klesne o více než desetinu. Příčinou však nejsou jen mimořádná opatření v loňském a letošním roce. Dle údajů SDA o vývoji nového vozového parku za 8 měsíců letošního roku totiž pokračuje výrazný nárůst počtu elektromobilů (BEV a plugin hybridy) a především hybridů. „Vliv elektromobilů není vzhledem k nízké srovnávací základně zatím tak významný, avšak podíl nových hybridních automobilů dosáhl za letošek do srpna již 8,4 procenta. Nově vyráběná vozidla mají také nižší spotřebu benzínu, roste ovšem i dovoz ojetých automobilů,“ doplňuje Václav Loula.
Zvýšený zájem o alternativní pohony potvrzuje nákupní aliance Axigon, která od letoška poskytuje vedle klasických tankovacích a CNG karet také Energokartu pro dobíjení elektromobilů. Ta je akceptována u nabíjecích stanic společností ČEZ, PRE a E.ON, které pokrývají více než sedmdesát procent rychle rostoucí sítě. „Zájem o Energokarty nás překvapil. Hned za první měsíce fungování evidujeme řádově stovky aktivních karet. Po společnosti Kia se na nás obracejí i další výrobci a distributoři elektromobilů, pro které budeme vydávat a spravovat univerzální nabíjecí karty,“ uzavírá Damir Duraković.
Foto: Pixabay
Zdroj: LUKÁŠ POLOLÁNÍK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.