Aktuálně:

Španělsko ruší nákup stíhaček F-35

11.08.2025, Autor: Josef Neštický

3 votes, average: 4,00 out of 53 votes, average: 4,00 out of 53 votes, average: 4,00 out of 53 votes, average: 4,00 out of 53 votes, average: 4,00 out of 5
Španělsko ruší nákup stíhaček F-35

Španělsko v srpnu definitivně zrušilo plány na nákup amerických stíhaček F-35 Lightning II a místo toho vsadilo na evropské projekty. Je to krok k větší strategické autonomii Evropy, nebo riskantní sázka na nejistou budoucnost?

Evropská cesta místo amerického snu

Když Španělsko na začátku roku 2025 zvažovalo nákup stíhaček F-35 od amerického výrobce Lockheed Martin, zdálo se, že se přidá k rostoucímu počtu zemí NATO, které vsází na tuto špičkovou technologii páté generace. Jenže teď přichází zvrat. Španělská vláda pod vedením premiéra Pedra Sáncheze oficiálně stáhla nezávaznou žádost o informace a plánovaný nákup zcela zrušila, jak informoval server Politico.eu s odvoláním na deník El País. Místo amerických strojů se Madrid rozhodl posílit svou flotilu o dalších 25 letounů Eurofighter Typhoon, čímž jejich celkový počet ve španělském letectvu naroste na 115. Proč taková změna kurzu? A co to znamená pro evropskou obranu?

Původní záměr byl jasný – nahradit zastaralé letouny AV-8B Harrier, které španělské námořnictvo plánuje vyřadit kolem roku 2030. Verze F-35B, schopná krátkého vzletu a svislého přistání, by byla ideální pro operace z letadlové lodi Juan Carlos I. Jenže cena přesahující 100 milionů dolarů za kus, jak uvádí obranné portály jako Air Force Technology, dávala tušit, že taková investice by mohla být pro španělský rozpočet příliš těžkým břemenem. A tak se Španělsko rozhodlo hledat jiné cesty.

Ekonomika a suverenita

Rozhodnutí Španělska není jen o penězích, i když ty hrají klíčovou roli. Navýšení obranného rozpočtu o zhruba 10 miliard eur, z čehož 87 % půjde do domácího průmyslu, má podle údajů z El País přinést až 100 000 nových pracovních míst a zvýšit HDP o 0,4 %. Program Eurofighter, na kterém se podílí I Airbus, už teď zaměstnává přes 16 000 lidí jen v závodě v Getafe u Madridu a celkově v Evropě podporuje 100 000 pracovních míst. Vsadit na evropské stroje tedy není jen strategické, ale i ekonomicky výhodné rozhodnutí.

Druhou stranou mince je touha po autonomii. Španělsko, spolu s Francií a Německem, je klíčovým hráčem v projektu Future Combat Air System (FCAS), který má do roku 2040 přinést stíhačku šesté generace a celý ekosystém včetně dronů a bojového cloudu. Jde o ambiciózní plán, který má Evropě zajistit nezávislost na amerických technologiích. Ale není všechno zlato, co se třpytí, projekt FCAS už teď čelí vnitřním sporům, zejména mezi Francií a Německem, ohledně rozdělení práce. Podaří se Evropě skutečně vytvořit alternativu k americkým systémům, nebo je to jen drahý sen?

Námořnictvo v pasti: Co dál bez F-35?

Zatímco španělské letectvo má s Eurofightery jasnou cestu, námořnictvo stojí před otázkou, jak vyřešit blížící se vyřazení Harrierů. Bez moderních stíhaček hrozí, že letadlová loď Juan Carlos I ztratí svou operační sílu. Španělsko už objednalo studii, zda by mohly být alternativou evropské stroje, například francouzský Rafale M. Jenže tyto možnosti jsou zatím ve fázi spekulací a do roku 2030 se může stát, že španělské námořnictvo bude muset fungovat s omezenými schopnostmi.

Česko a evropská dilemata

Na rozdíl od Španělska jsme se rozhodli jít cestou F-35, což vyvolává debaty o finančních nákladech a strategickém směřování. Interoperabilita v rámci NATO je klíčová, a F-35 tuto schopnost zajišťuje díky integrovaným aliančním systémům. Pokud ale více evropských zemí, jako Španělsko či Portugalsko, vsadí na vlastní projekty, může to znamenat větší fragmentaci. Budeme muset investovat více, abychom udrželi kompatibilitu s oběma světy, americkým i evropským?

Rozhodnutí Španělska zrušit plány na nákup F-35 je silným signálem, že Evropa hledá svou vlastní cestu v obraně. Sázka na Eurofightery a projekt FCAS může posílit domácí průmysl a strategickou autonomii, ale přináší i rizika od dočasného oslabení námořnictva až po možné zpoždění evropských projektů.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický

Zdroj info: Politico.eu, Air Force Technology: Údaje o ceně stíhaček F-35B, Eurofighter.com: Statistiky o pracovních místech a zapojení španělských firem


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.