Aktuálně:

Soud zprostil Sittu mladšího viny z tunelování papírny Neograph

09.10.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Soud zprostil Sittu mladšího viny z tunelování papírny Neograph

Vladimír Sitta mladší nezneužil na úkor papírny Neograph informace, které měl jakožto její obchodní ředitel.

Muže včera pravomocně zprostil viny pražský vrchní soud, který zároveň ostře zkritizoval roli dozorující státní zástupkyně Dagmar Máchové i policejního vyšetřovatele Pavla Nevtípila a jejich pravděpodobnou podjatost. Sitta svědčí se svým otcem, někdejším generálním ředitelem firmy, proti obviněným v kauze předražených jízdenek dodávaných Neographem pražskému dopravnímu podniku.
Své vlastní stíhání označil za mstu lidí kolem lobbisty Iva Rittiga.
Obžaloba napadala to, že Sitta jako obchodní ředitel Neographu uzavřel v roce 2010 jménem své společnosti Avium Partners smlouvu s Neographem a jeho klienty o zprostředkování obchodů. Poté si údajně nechával vystavovat faktury za fiktivní plnění, a to v úmyslu opatřit si na úkor Neographu prospěch. Soud za to Sittu původně potrestal roční podmínkou a dvouletým zákazem činnosti ve vedeních podniků vyrábějících papír, podle odvolacího senátu však skutek nenaplnil všechny znaky trestného činu.
Sitta se hájil tím, že Avium Partners založil na základě iniciativy Jana Janků – spolumajitele Neographu a Rittigova pozdějšího spoluobviněného v kauze jízdenek. Protikorupční policie, které oznámil své podezření ohledně dopravního podniku, prý Sittu přemlouvala, aby ve firmě zůstal a k Janků se choval loajálně. „Nikdy bych neudělal nic, čím bych poškodil naši rodinnou firmu, kterou založil můj děda. Byla to jasná msta a snaha mě znevěrohodnit jako svědka v jízdenkové kauze, pokud by se někdy dostala před soud,“ řekl odvolacímu senátu.
Poukázal na odposlechy z hotelu Ventana, které podle něj dokazují, že skupina kolem Rittiga chtěla získat akcie Neographu za každou cenu. „Těžko se mně žije s tím, že jsme přišli o společnost za aktivní asistence státní zástupkyně Machové,“ dodal. Obžalobě totiž nejprve čelil i jeho otec, jemuž žalobkyně zabavila majetek a znemožnila mu tak rozhodovat o budoucnosti firmy, kterou pak převzali jiní lidé.
Vrchní soud uvěřil Sittově výpovědi. Naopak výpověď Janků označil částečně za vyhýbavou, částečně za zcela jasně v rozporu s ostatními provedenými důkazy. Přisvědčil také námitkám Sitty, že Máchová a vyšetřovatel byli podjatí. „Existuje objektivní obava, že poměr těchto dvou osob k trestnímu řízení mohl být založen na jejich přímém zájmu na výsledku řízení,“ podotkla předsedkyně senátu Kateřina Jonáková, podle níž jde o zásadní a neodstranitelnou procesní vadu.
Těžko lze obhájit zdání objektivnosti a nestrannosti státní zástupkyně, která je stíhána de facto pro prodej informací z jiných trestních spisů,“ uvedla soudkyně v narážce na tzv. kauzu Bereta. Podle soudu existuje podezření, že Máchová „byla materiálním způsobem napojena“ na některé osoby vážící se k Neographu. Policistu Nevtípila pak lidé kolem Rittiga familiárně zmiňovali v odposleších jako „Nevťu“ a hovořili o jeho úkolování a uplácení, doplnila soudkyně. Nevtípil vstoupil do povědomí veřejnosti zejména jako vyšetřovatel případu Čapí hnízdo, v němž figuruje premiér Andrej Babiš (ANO).
Peter Pješčak z Vrchního státního zastupitelství v Praze dnes pro Sittu marně požadoval přísnější potrestání, konkrétně pětileté vězení. Podle něj vůbec neexistoval důvod pro mimořádné snížení trestu pod zákonnou sazbu, která činí pět až deset let. Novinářům řekl, že zváží možné podání dovolání.
Trestnou činnost kolem Neographu a pražského dopravního podniku, na kterou Sitta upozornil, začne pražský městský soud projednávat příští týden. Na lavici obžalovaných usednou vedle Janků a Rittiga také lobbistovi právníci, bývalý šéf dopravního podniku Martin Dvořák či Rittigův obchodní partner Peter Kmeť. Skupina čelí mimo jiné obvinění z toho, že přes Kmeťovu firmu Cokeville Assets putovaly provize z výroby jízdenek k Rittigovi.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.