Sněmovna schválila ratifikaci obchodní dohody CETA

Smlouva odstraňuje většinu cel a průmyslových poplatků omezujících obchodování mezi státy Evropské unie a Kanadou. V Evropském parlamentu byla dohoda schválena v polovině února, Senát ji posvětil v dubnu letošního roku. Podle kritiků není smlouva v českém zájmu, preferuje zájmy nadnárodních korporací na úkor států a může ohrozit tisíce pracovních míst.
Experti odhadují, že CETA by mohla podpořit zvýšení obchodní výměny mezi EU a Kanadou až o jednu pětinu. Odhad Evropské unie v souvislosti s aplikací smlouvy je roční nárůst vzájemné obchodní výměny v přepočtu až o 324 miliard korun. CETA by měla také napomoci ekonomickému růstu a podpořit vznik nových pracovních míst. Kritici naopak tvrdí, že může tisíce pracovních pozic ohrozit.
Pro ratifikaci smlouvy CETA hlasovalo 85 ze 132 přítomných poslanců. Proti ní se postavili především komunisté, ke kterým se připojili dva poslanci ČSSD, čtyři zástupci hnutí ANO a čtyři nezařazení poslanci. Smlouva byla ve sněmovně předmětem kritiky zejména z řad poslanců KSČM. Podle komunistů není CETA v zájmu České republiky a není pro tuzemsko výhodná. Argumentovali například riziky pro postavení českých spotřebitelů nebo že CETA zohledňuje zejména zájmy nadnárodních společností a je rizikem i pro řadu veřejných zájmů.
Dopady smlouvy není nikdo schopen skutečně predikovat
O určitém nebezpečí v souvislosti se smlouvou referoval i poslanec Pavel Plzák z klubu ANO. Varoval například před zřízením zvláštního investičního soudu, jenž bude řešit spory mezi korporacemi a státy. Firmy tak budou moci státy žalovat i za poškození oprávněných očekávání, ale závazky investorů by přes tento soud vymahatelné nebyly. Podle poslance Plzáka je to opravdu nebezpečné. Doplnil ho kolega z hnutí Bohuslav Chalupa, jenž reagoval, že nikdo podle něj není schopen vysvětlit dopady smlouvy.
Ministr financí a jejich stranický kolega Ivan Pilný naopak kritiku odmítl a lékaři Plzákovi vzkázal, aby se držel svého kopyta, přičemž některé jeho argumenty označil za „blábol“. Smlouvu hájil také ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček z ČSSD, který argumentoval, že dohoda podpoří český export a otevírá českým firmám přístup k veřejným zakázkám na federální i obecní úrovni v Kanadě. Ministr soudí, že výsledek vyjednávání o dohodě je pro Českou republiku příznivý.
Svaz průmyslu je přesvědčen, že smlouva pomůže českým firmám
Také Svaz průmyslu a dopravy České republiky považuje schválení dohody ze dobrou zprávu pro české podniky. „Z našeho pohledu je klíčové, že díky dohodě dojde k odstranění administrativních a technických překážek a liberalizaci obchodu se službami,“ sdělil ke smlouvě CETA ředitel sekce mezinárodních vztahů svazu Lukáš Martin s tím, že podle něj českým firmám navíc zaručuje otevřený a nediskriminační přístup k veřejným zakázkám.
Vláda v důvodové zprávě uvádí, že konečná podoba dohody odráží české priority v nejvyšší možné míře. Po ukončení přechodných období se bezcelně budou vyvážet průmyslové položky, u zemědělských a potravinářských komodit Kanada zruší až 94 procent cel. Dohoda by měla začít provizorně platit od 21. září tohoto roku. Na tomto datu se dohodli předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker s premiérem Kanady Justinem Trudeauem.
Již dříve parlament odsouhlasil rovněž dohodu o strategickém partnerství mezi Evropskou unií a Kanadou. Ta například upravuje společný postup obou stran v rámci boje s terorismem, se šířením zbraní hromadného ničení či praním špinavých peněz.