Aktuálně:

Sněmovna podpořila návrh ODS zvýšit výdajové paušály

12.04.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Sněmovna podpořila návrh ODS zvýšit výdajové paušály

Sněmovna v úvodním kole podpořila návrh ODS na opětovné zvýšení hranice příjmů podnikatelů pro využití výdajových paušálů z nynějšího jednoho

milionu na dva miliony korun. S návrhem ODS již dříve vyslovila nesouhlas vláda. Argumentovala tím, že by podnikatelům administrativy neubylo a veřejné rozpočty by přišly o peníze. Poslanec ANO Milan Hnilička nejprve navrhoval předlohu zamítnout, návrh poté ale stáhl.
Výdajové paušály slouží živnostníkům při výpočtu základu daně. Místo toho, aby dokládali jednotlivé výdaje během roku, uplatní je paušální částkou, kterou zákon stanoví procentem, a to podle jednotlivých druhů podnikání. Ze svých příjmů odečtou jako výdaj částku stanovenou příslušným paušálem. Paušály se tak nyní dají využít jen u příjmů do milionu korun, když snížení hranice ze dvou milionů na tuto částku schválila Sněmovna v minulém volebním období za koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL.
Občanští demokraté původně ve svém volebním programu předpokládali úplné zrušení limitu. „Největším problémem malého podnikání je administrativa a nestabilita právního prostředí,“ řekl zástupce předkladatelů Vojtěch Munzar (ODS). Uvedl také, že výdajové paušály nenutí živnostníka do daňových optimalizací. „Nemusí tak být po nocích účetní,“ poznamenal. Argumentoval i tím, že odhadovaný výpadek zhruba jedné miliardy korun nepředstavuje ani jednu desetinu procenta příjmů státního rozpočtu. „Pokud to projde, státní rozpočet to téměř nepocítí, ale desítky tisíc lidí budou mít jednodušší život,“ dodal poslanec.
Návrh podpořil za sociální demokraty poslanec Jaroslav Foldyna. Podnikatelům by měl podle něj stát vytvořit nejlepší podmínky a měl by se zaměřit spíš na velké korporace. Návrh podpořil i zástupce Pirátů Mikuláš Ferjenčík. „I tento menší krok považujeme za rozumný,“ řekl.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla, že ministerstvo nehodlá do budoucna sahat na výdajové paušály, přestože patří mezi nejvyšší v Evropě. „Nehodláme s nimi nic dělat,“ uvedla.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.