Aktuálně:

Sněmovna odmítla, aby o zajišťovacích příkazech rozhodovaly soudy

04.12.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Sněmovna odmítla, aby o zajišťovacích příkazech rozhodovaly soudy

Sněmovna již v úvodním kole zamítla hlasy poslanců ANO, ČSSD a KSČM opoziční návrh, aby o vydávání zajišťovacích příkazů pří

vymáhání daní rozhodovaly správní soudy místo úředníků. Návrh předložily ve Sněmovně loni v červenci dvě desítky poslanců z klubů ODS, TOP 09 a Starostů.
Vláda s návrhem nesouhlasila a dnes svůj nesouhlas zopakovala i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Navrhovaná změna, která reagovala na některé případy z praxe, je podle ministryně v současné době již nadbytečná.
Zajišťovací příkaz je nástroj, který finanční úřady mohou použít při boji s daňovými úniky. Jeho smyslem je získat do úschovy částku, o které se správce daně domnívá, že bude odpovídat budoucí daňové povinnosti. Daňový řád však počítá s tím, že správce daně musí mít vážné a důvodné pochybnosti o tom, že by tato daňová povinnost byla bez použití zajištění po vyměření také zaplacena.
Zástupce předkladatelů Miroslav Kalousek (TOP 09) uvedl, že pokud chce policie provést domovní prohlídku, musí mít souhlas soudu. Pokud chce ale finanční nebo celní správa vydat zajišťovací příkaz, nepotřebuje souhlas vůbec nikoho.
Návrh měl podle předkladatelů zajistit nestrannost rozhodování a garance zákonných práv daňových subjektů. Předkladatelé uvádějí, že především finanční nebo celní úřady nevykonávají svoji pravomoc při vydávání zajišťovacích příkazů v zákonných mezích. Jejich rozhodnutí často napadnou postižení poplatníci u soudu, které pak někdy rozhodnou, že příkaz byl nezákonný. „Avšak s ohledem na povahu a účinky zajišťovacího příkazu, který mnohdy působí na daňový subjekt až likvidačně, je následná náprava nezákonného stavu obtížná či nemožná,“ stojí v důvodové zprávě.
Vláda již dříve poslanecký návrh novely soudního řádu správního odmítla. Chyběly jí v něm například relevantní argumenty pro navrhovanou změnu. Uvedla také, že případné výstřelky a nedostatky správní praxe některých úřadů již odstranila judikatura i změna metodiky. Nelze proto podle vlády předpokládat, že problém, na který předkladatelé poukazují, nadále přetrvává.
Ministryně Schillerová dnes argumentovala proti návrhu také tím, že zajišťovací příkazy jsou vykonatelné ihned. Naproti tomu soudní rozhodování by daňovému subjektu dalo čas snahu úřadu zmařit.
Kvůli vyměřování takzvaných zajišťovacích příkazů čelil kritice bývalý generální ředitel finanční správy Martin Janeček, který loni na svůj post rezignoval. Zajišťovacími příkazy se zabýval v minulém volebním období i sněmovní rozpočtový výbor, který vyzval k tomu, aby je finanční správa využívala jen výjimečně.
ČTK
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.