Bratislava požaduje nezávislé vyšetření stavu ropovodu Družba. Tvrdí, že Ukrajina možná záměrně zastavila dodávky ruské ropy a používá válečnou situaci jako záminku. Napětí mezi spojenci dosáhlo bodu, kdy je v sázce nejen energie, ale i evropská solidarita.
Když se spojenci přou o ropu uprostřed války
Od konce ledna nefunguje ropovod Družba, který po desetiletí zásobuje Slovensko a Maďarsko ruskou ropou. Kyjev tvrdí, že potrubí poškodily ruské nálety. Bratislava a Budapešť ale mají podezření, že Ukrajina dodávky zastavila záměrně – a nyní požadují, aby to Evropská komise prošetřila.
Slovenský premiér Robert Fico veřejně zpochybnil ukrajinské vysvětlení a obvinil Kyjev z úmyslného zdržování oprav. Napětí eskalovalo rychle: Slovensko v pondělí zastavilo nouzové dodávky elektřiny na Ukrajinu, jejíž energetický sektor je po letech ruského bombardování v troskách. Maďarsko zablokovalo klíčovou půjčku EU ve výši 90 miliard eur. A ministři zahraničí EU se nedokázali dohodnout na nových sankcích proti Rusku – právě kvůli slovenským výhradám.
Když Kyjev útočí na vlastní zásobovací linku
Ukrajina navíc v noci na pondělí provedla dronový útok na ruskou čerpací stanici, která je klíčovým uzlem pro sporný ropovod. Představitel ukrajinské bezpečnostní služby to potvrdil s tím, že „metodicky snižujeme naplňování ruského rozpočtu petrodolary, které financují válku“.
Jenže co je vlastně pravda? Ukrajina tvrdí, že stabilizační práce na ropovodu na ukrajinském území pokračují za neustálé hrozby nových raketových úderů. Slovensko a Maďarsko mezitím vyhlásily stav ropné nouze. Bratislava uvolnila 250 000 tun ropy ze státních rezerv pro rafinerii Slovnaft – což vystačí jen na několik týdnů. Obě země požádaly Evropskou komisi o výjimku ze sankcí, aby mohly dovážet ruskou ropu přes chorvatský ropovod Adria.
Když se energie stává zbraní
Ropovod Družba, vybudovaný v šedesátých letech pro zásobování socialistických států, se stal neočekávaným bodem střetu mezi spojenci. Zatímco Česká republika od března 2025 neodebírá z Družby ani kapku ropy a díky rozšíření Transalpinského ropovodu je energeticky na Rusku nezávislá, Slovensko a Maďarsko zůstaly na ruských dodávkách závislé.
Teď se ukazuje, jak křehká může být solidarita, když jde do tuhého. Slovensko a Maďarsko blokují evropskou pomoc Ukrajině, Ukrajina útočí na infrastrukturu, která zásobuje její spojence, a Brusel se ocitá v pozici rozhodčího ve sporu, který nemá dobré řešení. Ultimáta by měla směřovat do Kremlu, nikoli na Ukrajinu, zaznělo z některých diplomatických kruhů.
Spor o ropovod Družba není jen technickou záležitostí. Je to střet zájmů, nedůvěry a geopolitických tlaků. Slovensko chce nezávislé vyšetřování. Ukrajina bojuje o přežití a používá všechny dostupné nástroje – včetně energetických. Brusel se snaží udržet jednotu, ale ta se pod tlakem reality rozpadá rychleji, než by si kdokoli přál.
Pokud Evropská komise skutečně pošle inspektory na Ukrajinu, co zjistí? A co když zjistí, že pravda leží někde uprostřed – že ropovod je poškozený, ale ne natolik, aby nemohl fungovat? Kdo pak ponese odpovědnost za týdny přerušených dodávek, zablokované půjčky a narušenou důvěru mezi spojenci?
Zdroj info: politico.eu
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
