Slovensko čelí další vlně kritiky kvůli zneužívání fondů Evropské unie. Tentokrát jde o kauzu tzv. falešných penzionů, která odhaluje, jak se z dotací na rozvoj venkova stavějí soukromé vily. Je to jen výjimka, nebo důkaz hlubšího selhání systému?
Kauza, která otřásá důvěrou v evropské fondy
Na Slovensku se v posledních letech rozvinula kauza známá jako „Hacienda“, která je příkladem zneužívání zemědělských dotací EU. Vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) odhalilo systém úplatků a fiktivních projektů, který funguje už léta. Podle dostupných dat, farmáři a podnikatelé zaplatili úplatky v hodnotě přibližně 10 milionů eur za období 2015–2020, aby si zajistili schválení dotací na rozvoj venkova.
Stále probíhají trestní řízení a vyšetřování, která odhalují nové rozměry podvodů. Slovenská Pôdohospodárska platobná agentúra (PPA) vyplatila přibližně 60 milionů eur na více než 100 projektů, kde existuje podezření, že peníze skončily v soukromých nemovitostech propojených s vládní stranou Smer. Jak daleko sahá tato pavučina korupce?
Historie podvodů: Od Dobytkáře k Haciendě
Slovensko má dlouhou historii problémů s dotačními podvody. Od vstupu do EU v roce 2004 se potýká s kauzami jako „Dobytkár“ – systém úplatků při schvalování dotací, kde vyšetřování odhalilo částky přesahující 10 milionů eur v letech 2010–2020. Tehdy OLAF doporučil vrátit 7,5 milionu eur zpět do evropského rozpočtu. Tragická vražda novináře Jána Kuciaka, který na propojení zemědělských podvodů s mafií a politickými špičkami upozorňoval, tehdy otřásla veřejností. Přesto se zdá, že lekce z minulosti příliš nepoučila.
Dnes se pozornost soustředí na kauzu „Hacienda“, kde dotace na penziony a rozvoj cestovního ruchu sloužily jako zástěrka pro soukromé zisky. Český europoslanec Tomáš Zdechovský, který vedl v červnu 2025 delegaci Výboru Evropského parlamentu na Slovensku, zdokumentoval přes 300 podezřelých případů zneužití fondů za poslední dekádu. „Je to systémový problém, ne jen pár ojedinělých případů,“ uvedl Zdechovský v rozhovoru pro média. Není divu, že veřejnost na Slovensku ztrácí důvěru nejen ve vlastní vládu, ale i v evropské mechanismy, které mají tyto peníze chránit.
Kdo nese vinu? Různé pohledy na krizi
Kauza dotovaných penzionů rozděluje slovenskou společnost. Opozice a neziskové organizace, jako například „Zastavme korupciu“, bijí na poplach a mluví o hluboké korupci na nejvyšších místech. Podle nich je propojení příjemců dotací s vládní stranou Smer klíčovým problémem, který umožňuje zneužívání bez sankcí. Na druhé straně vláda premiéra Roberta Fica kauzu bagatelizuje. Ministerstvo zemědělství zdůrazňuje, že jde o izolované případy, a poukazuje na údajné kroky k zavedení protikorupčních opatření.
Evropské instituce, jako OLAF a EPPO, mají jasno – jde o závažné trestné činy, které ohrožují integritu fondů EU. EPPO letos obžalovalo jednotlivce a firmy za podvody přesahující 500 000 eur, a to nejen v kauze penzionů, ale i při modernizaci skladů nebo čerpání dotací na zemědělskou půdu. Malí zemědělci, kteří se snaží hrát podle pravidel, pak jen kroutí hlavou. Není to snad přesně ten pocit nespravedlnosti, který známe i z českého prostředí, kde velké agroholdingy často dominují na úkor menších farmářů?
Co to znamená pro Česko?
Ačkoli Česká republika není v této kauze přímo ekonomicky zasažena, stopy slovenských podvodů sahají i k nám. Některé české firmy jsou zapojeny do případů, jako je manipulace cen zemědělských strojů, kde hodnota podvodů dosahuje minimálně 8,75 milionu eur. Navíc, systém zemědělských dotací u nás čelí podobným výzvám, i když s jiným zaměřením – zatímco na Slovensku se mluví o „dotační mafii“, u nás kritika míří spíše na velké agrobarony.
Politicky a institucionálně se ČR snaží reagovat. Spolupráce s EPPO a dalšími evropskými strukturami je klíčová, aby se zabránilo šíření korupčních praktik přes hranice. Přesto zůstává otázka: Jsme opravdu imunní vůči podobným aférám, nebo jen čekáme na další odhalení? Lze předpokládat, že české úřady budou pod tlakem EU přísněji kontrolovat vlastní dotační mechanismy, aby se vyhnuly podobným skandálům.
Co nás čeká v příštích měsících a letech?
Vyšetřování ze strany OLAF a EPPO bude zřejmě pokračovat a může přinést další obvinění. Na Slovensku se mluví o možných reformách PPA a zavedení přísnějších kontrol, ale politické tlaky na vládu Roberta Fica zůstávají silné. Pokud se nepodaří obnovit důvěru veřejnosti, může to vést k dalším protestům nebo dokonce změnám ve vedení státních institucí.
Pro nás v Česku je to varování. Systém dotací EU je jako dům z karet – stačí jedna špatná karta a celá konstrukce se zhroutí. Pokud chceme chránit evropské peníze, musíme společně s ostatními členskými státy tlačit na větší transparentnost a koordinaci. Jak ukazuje slovenská kauza, korupce nezná hranice.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Marek Hájek
Zdroj info: Politico EU, OLAF, europa.eu
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
