Aktuálně:

Senátní výbory daly Senátu ke změnám v EET rozdílná stanoviska

18.07.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Senátní výbory daly Senátu ke změnám v EET rozdílná stanoviska

Senátní ústavně-právní výbor dnes doporučil plénu schválení novely, která rozšiřuje elektronickou evidenci tržeb i na další obory podnikání, například na

řemeslníky a lékaře. Naproti tomu výbor pro hospodářství stejný návrh neschválil a chce do novely vložit pozměňovací návrhy. Horní komora rozhodne o předloze na schůzi příští týden, ještě ji musí projednat garanční hospodářský výbor.
Schválení novely navrhl v ústavně-právním výboru František Adámek (ANO). Výbor návrh podpořil o jediný hlas, když pro něj byli čtyři ze sedmi přítomných členů. V hospodářském výboru tento návrh neprošel, když pro něj hlasovali čtyři jeho členové, ale stejně tak čtyři byli proti.
Senátní hospodářský výbor doporučil novelu vrátit Sněmovně s pozměňovacími návrhy. Neprošel v něm návrh na zrušení celého zákona o EET. Obdobně už dříve schvátil Senát návrh zrušit daň z nabytí nemovitostí nebo zákon zakazující prodej v obchodech o vybraných svátcích. Sněmovna o tom ale dosud nerozhodla.
Hospodářský výbor dnes naproti tomu na návrh svého místopředsedy Lumíra Aschenbrennera (ODS) doporučil vyjmout z evidence tržeb pěstitelské pálenice a podnikatele nebo firmy s ročními příjmy do jednoho milionu korun. Na návrh Herberta Pavery (STAN) doporučil zvýšit limit hotovostních tržeb pro možnost využití papírových účtenek ze schválených 600 tisíc korun také na rovný milion.
Někteří menší podnikatelé budou mít podle novely možnost evidovat tržby bez připojení k internetu ve zvláštním režimu. Budou k tomu potřebovat papírové účtenky, které jim poskytne finanční správa. Současně s tím se některé služby nebo vodné a stočné přesunou do desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty. Sněmovna z vládní předlohy vyřadila z povinnosti evidence tržeb například sociální služby.
Novela zákona o EET především reaguje na předloňské rozhodnutí Ústavního soudu, který část zákona o zavádění dalších vln evidence zrušil. Evidence začala platit od prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.