Aktuálně:

Senát pošle do konce června Sněmovně zákon o příspěvku pro obce

01.06.2020, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Senát pošle do konce června Sněmovně zákon o příspěvku pro obce

Senát nejpozději do konce června pošle Sněmovně návrh zákona, podle něhož by stát měl obcím a krajům dorovnat výpadek příjmů kvůli proplácení kompenzačního bonusu podnikatelům. Podle předlohy by jim poskytl příspěvek na každého obyvatele. V pořadu Partie televize Prima to řekl předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS).
Na financování kompenzačního bonusu podnikatelům, který činí 500 korun na den, se mají podílet obce. Jejich zástupci uvádějí, že tak budou chybět peníze na investice. Starostové chystají podle Sdružení místních samospráv stávkovou pohotovost a také protest před Sněmovnou, uvedla Česká televize.
Předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák (STAN) v rozhovoru pro Otázky Václava Moravce řekl, že ve sdílených daních se čeká propad až 25 procent, což by mohlo prakticky zastavit investice. Kvůli kompenzačnímu bonusu přijdou samosprávy o 16 miliard korun a nyní schvalovanými změnami v některých daních o deset miliard korun, uvedl.
Vláda plánuje, že radnicím poskytne dotace. „Vláda obcím a krajům peníze vzala a řekla, že si budou moci napsat Ježíškovi. My vám (do Sněmovny) zákon ze Senátu pošleme nejpozději na konci června,“ řekl Vystrčil. Podle něj bude kvůli proplácení kompenzačního bonusu obcím chybět „každá pátá koruna“.
Návrh skupiny senátorů počítá s tím, že by stát dal krajům 400 korun a obcím 1 000 korun na obyvatele. Předlohu podepsali zástupci všech senátorských klubů, Senát ji před deseti dny v prvním kole podpořil. Nyní ji projednávají výbory.
Podle předsedy Sněmovny Radka Vondráčka (ANO) bylo nutné peníze podnikatelům v koronavirové krizi poskytnout rychle a kabinet je obcím nahradí. „Jednoznačně zaznělo, že obcím se to v rámci možného bude kompenzovat,“ uvedl v Partii Vondráček. Podle něj je nyní spor o to, jakým způsobem se bude obcím pomáhat.
Předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka v Otázkách Václava Moravce řekl, že obce dostanou zpět vše a zřejmě i víc. Poukázal na to, že například obec s 30 obyvateli by podle opozičních návrhů dostala 30 tisíc korun, ale v dotačním řízení by to mohla být mnohem vyšší částka. Chvojka míní, že chystaná akce Sdružení místních samospráv souvisí s podzimními krajskými volbami. Šéf komunistické frakce Pavel Kováčik upozornil na to, že malé obce leckdy na investice peníze vůbec nemají. „Je riziko, že si to vládní koalice bude přihrávat svým vlastním starostům,“ varoval v Otázkách Václava Moravce před dotacemi předseda pirátského klubu Jakub Michálek. Většina podpůrných programů je pomalá a administrativně náročná, poznamenal.
Také Vystrčil podotkl, že stát zatím nevyřídil žádosti obcí o dotace z února za celkem dvě miliardy. Neumí si tak představit, že by se rychle rozhodlo o rozdělení 18 miliard. Podle šéfa horní komory by to trvalo nejméně rok. Zástupci radnic uváděli, že kvůli výpadku peněz musí rušit plánované investice. Senátoři už dřív řekli, že obcím bude chybět 11 miliard a krajům čtyři miliardy.
Předseda Sněmovny uvedl, že dotace od státu obcím budou na konkrétní projekty. „Některé obce říkají: ´Dejte nám to bez určení, my si poradíme´. To nechceme,“ uvedl Vondráček z vládního hnutí ANO.
Podle Vystrčila není možné důvěryhodnost obcí zpochybňovat. „Jedna z věcí, které vláda říká, je, že se musíme z krize proinvestovat. To nejsou peníze pro starosty a zastupitelstva, ale pro občany. Investovat umí obce. Jim věří 70 procent obyvatel, vládě 40 procent,“ míní Vystrčil z opoziční ODS.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.