Aktuálně:

Schodek se kvůli viru zvýší na tři sta miliard, začne plošné testování

20.04.2020, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Schodek se kvůli viru zvýší na tři sta miliard, začne plošné testování

Schodek státního rozpočtu se kvůli dopadům šíření koronaviru zvýší z předpokládaných 200 miliard na 300 miliard korun.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) to navrhne v pondělí vládě.
Prezident Miloš Zeman bude se Schillerovou mluvit o úsporách, rozpočet ale vetovat nechce. Kabinet v pondělí projedná i možnost dalšího uvolnění cest přes hranice nebo zvýšení plateb za státní pojištěnce. Ve středu by pak mělo na některých místech začít plošné testování, které má zjistit podíl nakažených mezi lidmi. V zemi je dosud 6 701 potvrzených případů nákazy, 1 298 lidí se z nemoci vyléčilo, 186 lidí zemřelo.
„Letošní schodek 200 miliard korun není definitivní, protože mám spočítána všechna opatření, které jsme aplikovali, ale i další, která budou aplikována,“ řekla Schillerová v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. U výdajů nově očekává navýšení o 120 miliard korun. V případě příjmů pak zatím očekává kvůli nižším příjmům ze sociálního pojištění, DPH nebo příjmových daní propad o zhruba 140 miliard korun. „Jen doufám, že schodek bude konečný,“ dodala ministryně.
Prezident Zeman se Schillerovou sejde na počátku května. Bude apelovat na to, aby se zasadila o úspory v rozpočtu, navrhuje přitom zrušit podporu pro solární elektrárny, řekl na Frekvenci 1. Uvedl také, že je připraven podepsat návrh na zvýšení ošetřovného na 80 procent vyměřovacího základu ze současných 60 procent.
Analytici míní, že schodek 300 miliard nebude pro ekonomiku problém. Bude to ale zřejmě znamenat budoucí zvýšení daní nebo nedostatek peněz na potřebné reformy. Je ale podle nich možné, že ještě nejde o konečné číslo.
Vláda by měla v pondělí jednat o uvolnění cest přes hranice kvůli práci a podnikání. „Otevírání hranic bude, aby lidé mohli víc jezdit do práce, podnikatelé mohli víc jednat s partnery za hranicemi a aby nemuseli nutně do karantény, když je teď i možnost testování větší,“ řekl v České televizi ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Při uvolňování restrikcí pro turistiku ale podle něj bude nutná určitá koordinace v celé EU a bude záležet na epidemiologické situaci v jednotlivých státech.
Podle Zemana by hranice měly být zavřené jeden rok. „A to proto, aby výjezd nevyvolal vlnu epidemie, což se může stát zejména, když vyjíždíte do zemí, kde ta epidemie ještě neskončila,“ řekl. Lidem doporučil užít si krásy české krajiny.
Zeman rovněž řekl, že svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi potvrdil, že se zúčastní odložených oslav 75. výročí konce druhé světové války v Moskvě. Oslavy se měly původně konat 9. května, nový termín zatím stanoven nebyl.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) řekl Radiožurnálu, že ve středu by mělo začít plošné testování populace na koronavirus. Už ho schválila etická komise. Testování se bude týkat Prahy, jižní Moravy, Litoměřicka a Litovelska. Vojtěchův náměstek Roman Prymula uvedl, že by lékaři měli otestovat až 28 tisíc lidí.
V první polovině května chce ministr školství Robert Plaga (ANO) oznámit termín jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. Zatím čeká, až budou mít epidemiologové údaje o koronavirové situaci za období Velikonoc. Doufá, že se zkoušky budou moci uskutečnit v první půlce června. Při zhoršení situace by se podle něj mohl termín zkoušek „čistě teoreticky“ posunout do letních prázdnin. Plaga potvrdil, že žáci budou mít na jednotné přijímačky jen jediný pokus.
Petříček, eurokomisařka Věra Jourová a europoslanec Alexandr Vondra (ODS) se v České televizi shodli na tom, že unie musí snížit svou závislost na dovozu léků z Číny, kterou odhalila pandemie koronaviru. Vondra ale varoval, že to může vést k růstu cen, a vyjádřil pochybnosti o tom, zda si to EU bude moct dovolit provést současně se svým plánem na razantní omezení emisí skleníkových plynů.
S nemocí covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru, zemřelo v českých nemocnicích dosud 186 lidí. Dnes přibylo pět úmrtí. Vyléčilo se 1 298 lidí, což je o 63 více než ráno. Počet potvrzených případů se dnes zatím zvýšil o 47 na 6 701 od začátku epidemie.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.