Aktuálně:

Růst daní schválený vládou čelí kritice opozice i dotčených firem

28.05.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Růst daní schválený vládou čelí kritice opozice i dotčených firem

Nárůst spotřební daně z lihu a tabáku a zvýšení daně z některých hazardních her přinese návrh, který schválila vláda.

Vzrůst má daňové zatížení pojišťoven, předloha má také zrušit osvobození od daně u zemního plynu používaného k výrobě tepla v domovních kotelnách.
Podle sázkových firem zvýšení daně víc peněz státu nepřinese, pojišťovny ho berou jako trest za obezřetnost. Návrh u plynu vítají teplárny a kritizují zástupci plynařů a ekologů. Opozice míní, že vládě docházejí peníze a snaží se je získat od daňových poplatníků.
Veřejné rozpočty by podle propočtů ministerstva financí měly změnami získat v letech 2020 a 2021 každoročně přes deset miliard korun. U tabáku a lihu ministerstvo návrh odůvodnilo růstem dostupnosti návykových látek, který je důsledkem zvýšením životní úrovně.
Spotřební daně z cigaret a tabáku, včetně zahřívaného, by měly podle návrhu stoupnout příští rok zhruba o deset procent. Podle ministerstva financí bude růst u minimální sazby 5,4 koruny na krabičku cigaret, tabákové firmy ale předpokládají zvýšení daňové zátěže na krabičku o 12 až 13 korun. Spotřební daň z lihu by měla stoupnout zhruba o 13 procent. Půllitrová láhev 40procentní lihoviny by tak měla zdražit o 9,1 koruny, oznámila Unie výrobců a dovozců lihovin. Podle dřívějšího vyjádření výrobců lihovin a tabáku povede zvýšení daní vedle zdražování také k rozšíření černého trhu.
Totéž tvrdí provozovatelé hazardu. Varují před rozvojem tvrdého hazardu, jako jsou automaty, pro který se sazba nemění. U kurzových sázek je podle nich zdanění v ČR už nyní jedno z nejvyšších v Evropě. Schválený návrh počítá se zvýšením sazeb u kurzových sázek, tombol nebo turnajů malého rozsahu z 23 na 25 procent. U loterií, bing a živých her ministerstvo navrhuje růst z 23 procent na 30 procent. Dosud od daně osvobozené příjmy z hazardu a dalších sázek by se měly nad 100 tisíc korun zdaňovat srážkovou daní 15 procent.
Česká asociace pojišťoven (ČAP) uvedla, že některé pojišťovny kvůli nové „sektorové dani“ přijdou o dva až pět let zisku. Navrhla vložení peněz pojišťoven do Národního investičního fondu, kam by měly přispívat čtyři největší banky. Návrh počítá s tím, že daňově uznatelné by měly být i technické rezervy tvořené podle zákona o pojišťovnictví. Podle asociace české pojišťovny dlouhodobě vytvářely technické rezervy nad povinnou evropskou minimální hranici. „Jsme zklamáni, že se ministerstvo financí rozhodlo pojišťovny za toto obezřetné chování potrestat,“ uvedl výkonný ředitel ČAP Jan Matoušek.
Teplárenské sdružení ČR považuje návrh zrušit osvobození od daně u plynu používaného k výrobě tepla v domovních kotelnách za krok ke srovnání plateb s domy napojenými na teplárny, které musejí nakupovat emisní povolenky. Český plynárenský svaz naproti tomu změnu označil za facku bytovým domům, které nahradily uhelné kotelny plynovými, ekologické Hnutí Duha kritizuje růst daňového zatížení plynu, a ne uhlí. Svaz českých a moravských bytových družstev dříve uvedl, že dotčené domácnosti mohou nově za teplo připlatit stovky korun ročně.
Předloha také počítá s osvobozením od daně z nemovitých věcí pro plochy, které souvisejí s ochranou životního prostředí a ochranou krajinných prvků, tedy například pro remízky. Rozšiřuje osvobození příjmů z podílu na zisku na kraje a stát. Nyní platí jen pro firmy, které spoluvlastní nebo vlastní obce a dobrovolné svazky obcí.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.