Aktuálně:

Rusnok: Až tři čtvrtiny úvěrů budou po konci odkladu bez problémů

13.10.2020, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Rusnok: Až tři čtvrtiny úvěrů budou po konci odkladu bez problémů

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok očekává bezproblémový návrat ke splácení u dvou třetin až tři čtvrtin úvěrů, jejichž splácení bylo odloženo v rámci úvěrového moratoria.


Zároveň očekává mírný nárůst nesplácených úvěrů na zhruba pět až šest procent ze současných zhruba dvou až tří procent. To ale nepředstavuje žádný problém pro udržení stability českého finančního systému, řekl Rusnok v rozhovoru pro magazín Forbes. Guvernér dodal, že v moratoriu bylo řádově dvanáct až čtrnáct procent úvěrů.
„Navýšení nesplácených úvěrů bych očekával, to je pochopitelné, ale rozhodně neohrožující stabilitu bank,“ uvedl Rusnok.
Vláda schválila možnost odkladu splácení úvěrů a hypoték 1. dubna. Přerušeno je splácení úroků i jistiny. Pouze u úvěrů firem je pozastaveno splácení jistiny, úroky firmy platí dál. Pokud klient odložení splátky využije, délka splácení úvěru se adekvátně prodlužuje o dobu, po kterou je splácení přerušeno. Banky k 25. září přijaly 401 223 žádostí o odklad splátek úvěrů. Z přijatých žádostí jich banky podle ČNB k 25. září schválily 358 936. Možnost odkladu končí 31. října.
Podle hlavního poradce České bankovní asociace (ČBA) Vladimíra Staňury se ke konci září ke splácení půjček vrátilo asi třicet tři procent dlužníků. V listopadu se tak k pravidelnému splácení půjček bude muset vrátit ještě asi 239 000 dlužníků, z celkového počtu dlužníků je to osm procent. Podle ČBA mají úvěr v České republice zhruba tři miliony lidí.
„V moratoriích bylo řádově dvanáct až čtrnáct procent úvěrů, více spotřebitelských, méně hypoték a podnikových. A já bych očekával, že návrat k normálnímu platebnímu rytmu bude bezproblémový u dvou třetin až tří čtvrtin z nich,“ uvedl guvernér. V problematičtějších kategoriích zůstane podle něj do pěti procent úvěrů.
„Bude to více než doposud, kdy to byly dvě až tři procenta, u spotřebitelských samozřejmě více, u hypoték méně. Ale do pěti šesti procent úvěrů nějakým způsobem klasifikovaných se vrátíme, což je něco, co při vybavenosti českých bank opravnými položkami, rezervami, kapitálem, nepředstavuje žádný problém pro finanční stabilitu,“ uvedl.
Největší podíl na podaných žádostech mají spotřebitelské úvěry, a to šedesát pět procent. Na hypotéky připadá dvacet šest procent žádostí, šest procent na odklady podniků a tři procenta jsou nezařazená.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.