Aktuálně:

Státní rozpočet se v červnu vrátil do přebytku

04.07.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Státní rozpočet se v červnu vrátil do přebytku

Státní rozpočet České republiky se podle informací Ministerstva financí na konci června vrátil do přebytku přes čtyři a půl miliardy

korun, když v květnu letošního roku byl ve schodku téměř devatenáct miliard korun. Meziroční zhoršení, kdy v červnu minulého roku dosahoval rozpočtový přebytek čtyřiceti miliard korun, podle ministerstva souvisí zejména s nižšími evropskými dotacemi.
Zatímco v letošním květnu se státní rozpočet České republiky nacházel ve schodku 18,7 miliardy korun, v červnu se vyšplhal do plusu 4,6 miliardy korun. Na druhou stranu koncem června minulého roku byl rozpočet v přebytku dokonce 40,6 miliardy korun. Podle Ministerstva financí je meziroční zhoršení způsobeno především nižšími příjmy z fondů Evropské unie. Na letošní rok je státní rozpočet schválen se schodkem 60 miliard korun.
Příjem financí z evropských fondů se ke konci června meziročně snížil o 69 miliard korun. Pokles souvisí i s relativně vysokými objemy vyplácených peněz z EU v první polovině loňského roku. Ministerstvo financí uvedlo, že po očištění příjmů i výdajů o finance z EU skončil státní rozpočet na konci letošního června ve schodku 13,2 miliardy korun, ke konci června minulého roku pak podle ministerstva schodek činil 30,8 miliardy korun. Koncem června se příjmy rozpočtu ČR meziročně snížily o 20,9 miliardy na 634,5 miliardy korun. Výdaje naopak o 15,1 miliardy vzrostly, a to na celkových 629,9 miliardy korun.
Inkaso státního rozpočtu u daně z přidané hodnoty (DPH) vzrostlo ve srovnání s minulým rokem o 14,5 miliardy na 125,3 miliardy korun. Za poslední tři měsíce rostou podle Ministerstva financí příjmy z DPH dvojciferným tempem, a to navzdory tomu, že se růst výdajů na konečnou spotřebu vlády a domácností pohybuje okolo šesti procent. Podle ministerstva je vyšší tempo růstu výběru DPH zejména důsledkem pozitivních dopadů loňského zavedení kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb (EET).
O půl miliardy, na celkových 72,5 miliardy korun vzrostl výběr spotřebních daní včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření. Příjem z daní z příjmů právnických osob činil za první polovinu roku 65,6 miliardy korun, meziročně o 4,8 miliardy korun více. Současný vývoj podle Ministerstva financí dokumentuje pokračující dynamiku ekonomiky a dobré výsledky hospodaření firem.
Nejvyšší finanční obnos jde v rámci běžných výdajů každoročně na sociální dávky. Na konci června na ně bylo vynaloženo 268,3 miliardy korun, což bylo o 13,5 miliardy korun více než v minulém roce. Na meziročním nárůstu se podílely především výdaje na důchody, které se zvýšily o 11,8 miliardy korun.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.