Aktuálně:

Razantní zvýšení poplatku z ubytovacích kapacit je opět ve hře

19.07.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Razantní zvýšení poplatku z ubytovacích kapacit je opět ve hře

Razantnější zvýšení poplatku z ubytovacích kapacit je opět ve hře.

Senátní výbor pro veřejnou správu podle usnesení doporučil plénu, aby mohl činit už od příštího roku až sto korun na osobu a den. Sněmovní znění novely ponechává sazbu pro příští rok v souladu s vládním návrhem na nejvýše jednadvaceti korunách, o rok později by mohla být až padesát korun na osobu a den.
Horní komora bude předlohu schvalovat příští týden, její úpravy žádají i další výbory. Pokud plénum pozměňovací návrhy podpoří, bude o konečné podobě novelu opět rozhodovat Sněmovna.
Požadavek výboru pro veřejnou správu je obdobný jako návrh, s nímž v dolní komoře neuspěl sněmovní rozpočtový výbor. Proti razantnějšímu zvýšení poplatku se tehdy stavěly Svaz obchodu a cestovního ruchu nebo Asociace hotelů a restaurací. Úpravu rozpočtového výboru odmítla i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), podle níž původně navrhovaná výše zhruba dvě eura odpovídá sazbám v okolních státech.
Novela zejména rozšiřuje povinnost odvodu poplatku za hosty i na ubytovatele v soukromí, tedy pronajímatele zapojené do služeb typu Airbnb. Slučuje ubytovací poplatek s rekreačním a lázeňským poplatkem. Nyní může většina obcí vybírat jen poplatek z ubytovací kapacity, který činí až šest korun na lůžko a den. Lázeňský a rekreační poplatek je až 15 korun na osobu a den. Oba poplatky, tedy z ubytovací kapacity a rekreační a lázeňský, mají zavedeny jen ty obce, které jsou lázeňským místem nebo atraktivním turistickým cílem.
Novému poplatku bude podléhat podle předlohy krátkodobý pobyt bez ohledu na místo a účel. Poplatek bude moci vybírat jakákoliv obec bez ohledu na to, zda jde o pobyt v lázeňských místech nebo v místech velkého turistického ruchu. Poplatek si může každá obec nastavit podle svých potřeb, nejvýše však na úroveň maximální zákonné sazby.
Senátní ústavně-právní výbor doporučil odložit účinnost předlohy na leden 2021, tedy o jeden rok, aby obce měly dostatek času na přípravu příslušných vyhlášek. Stejně jako hospodářský výbor chce, aby od poplatku nebyli osvobozeni klienti lázní s celkovou lázeňskou péčí plně hrazenou zdravotními pojišťovnami, neboť lázeňská města by tím přišla o peníze. Hospodářský výbor také žádá, aby obce mohly vybírat i nadále poplatek z ubytoven, byť nižší. Navrhuje osvobodit studenty do 26 let bydlící na takzvaných internátech nebo na vysokoškolských kolejích.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.