Aktuálně:

Rada vlády pro výzkum chce změnit daňové odpočty inovací

30.06.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Rada vlády pro výzkum chce změnit daňové odpočty inovací

Daňové odpočty pro firmy, které se při své činnosti věnovaly i vývoji nových technologií a inovacím, půjde uplatňovat snáze než

dosud. Oznámili to představitelé vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace po jednání zástupců průmyslu a firem, finanční správy a ministerstva financí. Změny se nyní musí zapracovat do legislativy.
Největší novinkou bude to, že zpracování projektu na vývoj a inovace nebudou muset mít firmy hotové již ve chvíli, kdy ho zahajují a od které si chtějí odpočet uplatňovat. Postačí, když finanční správě dodají informaci, že o něčem takovém uvažují, a samotný projekt budou mít zpracovaný až v době podání daňového přiznání.
Podle místopředsedy rady Karla Havlíčka se podnikatelé a finanční správa ve věcech daňových odpočtů nedokázali shodnout několik let. Nynější kompromis mění tento režim velmi zásadně, musí ale ještě projít zákonem. „Odbourá se míra nejistoty podnikatelů i finanční správy. Podnikatelé nebudou nachytáváni na formálních nedostatcích a současně finanční správa bude mít garantováno, že systém nebude fatálně a zásadně zneužíván,“ řekl Havlíček.
Firmy v Česku provádějí ročně výzkum a vývoj v objemu 12 miliard korun, jejich možné ušetření na daních tak představuje zhruba 2,5 miliardy, uvedl Havlíček. Rada podle něj souborem návrhů pro daňové odpočty chce dosáhnout toho, aby výzkum dále rostl a aby se ČR přiblížila vyspělým zemím EU.
Podle Bohuslava Čížka ze Svazu průmyslu a dopravy ČR dosud využívá daňové odpočty na výzkum a vývoj 1 200 firem v Česku, což je značně málo. „Navíc někteří zvažují, zda (tento nástroj) nadále využívat,“ řekl Čížek. Důvodem jsou podle něj nejasnosti a obavy z nepředvídatelnosti finanční správy, délka kontrol či stupňování důkazních povinností. „Většina firem se nechce pouštět do sporů s finanční správou či se vůbec soudit,“ uvedl.
V minulosti se některé spory mezi firmami a finanční správou týkaly například takzvaného prvku novosti, rada proto zvažovala možnost, že by o novosti rozhodoval další subjekt, například Technologická agentura ČR. Nakonec od toho ustoupila, protože díky rozhodnutím Nejvyššího správního soudu už v posledních dvou letech tyto spory nevznikají. „Finanční správa, pokud nebude souhlasit s tím, že výzkum a vývoj skutečně proveden byl, musí na základě soudního znalce prokázat, že se nejednalo o výzkum a vývoj,“ řekl.
Další navržené změny jsou méně zásadní, například se rozšíří počet osob, které mohou projekt podepisovat. Většina bodů musí projít zákonnou úpravou, řekl Havlíček. „Dnešní den bereme jako den, kdy startuje legislativní kolečko, aby byly legislativní změny dokonány,“ dodal. Iniciovat je bude ministerstvo financí.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.