Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno prohlásil, že Vladimir Putin už třetí světovou válku zahájil. Zatímco Donald Trump mluví o příměří a územních ústupcích, Zelenskyj varuje: zastavit Putina dnes znamená zabránit mu v dalším postupu zítra. Otázka zní, zda mu Západ uvěří dřív, než bude pozdě.
Když se neshodneme ani na tom, co se děje
Pár dní před čtvrtým výročím ruské invaze na Ukrajinu Zelenskyj řekl něco, co zní jako provokace, ale možná je to jen nepříjemná pravda: „Máme s Trumpem odlišné názory na třetí světovou válku. Myslím si, že Putin ji už začal.“
Není to rétorika zoufalce. Je to diagnóza politika, který vidí, jak se svět dělí na ty, kdo ještě doufají v rychlé příměří, a ty, kdo chápou, že Putin nechce mír – chce pauzu. Podle evropských spojenců Ukrajiny by taková pauza trvala tři až pět let. A pak? „Kam by šel dál? Nevíme, ale faktem je, že by chtěl pokračovat,“ říká Zelenskyj.
Přinejmenším v jednom má pravdu: Rusko pod Putinovým vedením nedává najevo žádné známky toho, že by jeho ambice končily u Dněpru. Hybridní válka proti Západu, destabilizace Moldavska, tlak na Pobaltí – to všechno pokračuje souběžně s boji na Ukrajině. A svět se na to dívá s rostoucí únavou, ne s rostoucí odhodláním.
Území nejsou jen čáry na mapě
Zelenskyj kategoricky odmítá jakékoli územní ústupky. Doněcká, Chersonská, Záporožská oblast – regiony, které Rusko za čtyři roky nedokázalo úplně dobýt, ale které si chce ponechat jako cenu za „mír“. Pro Zelenského to není jen otázka kilometrů čtverečných. „Vnímám to jako opustění a oslabení našich pozic a opustění statisíců našich lidí, kteří tam žijí. To by rozdělilo naši společnost,“ vysvětluje.
Západní diplomaté od loňského léta naznačují, že Trump s Putinem sdílejí podobný pohled: územní ústupky jsou klíčem k příměří. Mnoho analytiků mimo Bílý dům soudí, že Ukrajina válku nemůže vyhrát – a bez ústupků ji prohraje. Zelenskyj na to odpovídá jednoduše: „Nahráváme rozhovor v Kyjevě, na svobodné Ukrajině. Jsem za to velmi vděčný. Prohrajeme? Samozřejmě že ne, protože bojujeme za nezávislost.“
Oproti loňsku se jeho rétorika nezměnila, ale kontext ano. Ukrajina nemá dost lidí ani zbraní na to, aby dnes dobyla zpět všechna okupovaná území. Zelenskyj to přiznává otevřeně: „Udělat to dnes by znamenalo přijít o obrovský počet lidí, miliony lidí.“ Dlouhodobým cílem zůstává návrat k hranicím z roku 1991, ale „v současnosti to není možné“. Závisí to nejen na Kyjevě, ale i na partnerech.
Bezpečnostní záruky místo prezidentských slibů
Zelenskyj si hodně slibuje od bezpečnostních záruk, které Ukrajině poskytnou Spojené státy – ale ne prezident, nýbrž od Kongres. „Prezidenti se mění, ale instituce zůstávají,“ připomíná. Je to pragmatický pohled muže, který ví, že Trumpova podpora může být dočasná, zatímco americký Kongres má potenciál garantovat dlouhodobější závazky.
Záruky jsou ale jen tak silné, jak silná je vůle je dodržovat. A vůle Západu čelit Rusku dlouhodobě není neomezená. Únava z války roste, inflace klesá pomaleji, než se čekalo, a veřejné mínění v Evropě i USA se postupně posouvá směrem k „realismu“ – což často znamená: dejme Putinovi, co chce, a budeme mít klid.
Legitimita a popularita
Zelenskyj čelí i vnitřním výzvám. Jeho funkční období formálně skončilo, ale stanné právo zakazuje pořádání voleb v době války. Putin to využívá a tvrdí, že Zelenskyj už není legitimním prezidentem. Mezinárodně je ale stále uznáván.
Přesto si Zelenskyj na Ukrajině udržuje vysokou podporu veřejnosti a jeho domácí pozice zůstává relativně silná. Někteří západní lídři, kteří Kyjevu doporučují kompromisní řešení, přitom sami čelí složité politické situaci ve svých zemích.
Levnější dnes než zítra
Zelenskyj říká, že Putin už začal třetí světovou válku. Možná má pravdu. Možná jen používá silná slova, aby probudil Západ z letargie. Nebo možná obojí najednou. Každopádně platí: zastavit Putina dnes na Ukrajině je levnější, než zastavit ho zítra třeba uprostřed Evropy.
Zdroj info: BBC
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
