Aktuálně:

Průzkum: Téměř třetina Čechů pocítila dopad pandemie na financích

29.09.2020, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Průzkum: Téměř třetina Čechů pocítila dopad pandemie na financích

První vlna koronavirové pandemie a související omezení v návaznosti na nouzový stav se podepsaly na finančním zdraví českých domácností. Finanční dopad zaznamenala téměř třetina Čechů.


Osm procent dotazovaných přišlo o práci, další pětině se snížil příjem. Vyplývá to z průzkumu mezi 605 respondenty, který uskutečnila výzkumná agentura Perfect Crowd pro investiční startup Fondee.
Situace nedávných měsíců nejvíc postihla nízkopříjmové skupiny, lidi s nižším vzděláním a z menších měst a obcí. Téměř polovina respondentů (čtyřicet tři procent) musela sáhnout do rodinných úspor.
„Výsledky jednoznačně ukazují, že rezervy a potřeba spořit a investovat se týká naprosto všech ve společnosti. Z dat vyplývá, že do úspor muselo sáhnout čtyřicet tři procent z nás, z toho lehce přes třináct procent výrazně. Čtyři procenta lidí si musela vzít úvěr, aby situaci zvládli,“ komentoval data z průzkumu zakladatel Fondee Jan Hlavsa.
Průzkum ukázal, že lidé s měsíčními příjmy do dvaceti pěti tisíc korun přišli o práci dvakrát až třikrát častěji než ti s příjmy vyššími. Z této příjmové skupiny muselo do úspor sáhnout šedesát procent, v případě lidí s příjmem přesahujícím padesát tisíc to bylo jenom třicet procent.
„V souvislosti s krizí byli ztrátou zaměstnání častěji zasaženi lidé se základním vzděláním a o práci častěji přicházeli lidé z menších obcí. Ve městech nad sto tisíc obyvatel přišel o práci každý dvacátý, v obcích pod pět tisíc obyvatel to byl každý desátý,“ uvedla Monika Červinková z Perfect Crowd.
Opět se podle Hlavsy ukázaly nedostatky ve finanční gramotnosti Čechů. Mít finanční rezervu je důležité bez ohledu na příjem. Naopak čím nižší příjem, tím víc je potřeba, protože případná krize dopadne hůř. To stejné platí také u úrovně vzdělání. „Úvěr si vzala dvě procenta vysokoškolsky vzdělaných respondentů, ovšem osm procent lidí se základní školou,“ upozornil Hlavsa.
Zásadním zjištěním předchozího průzkumu bylo, že osmdesát pět procent respondentů by mohlo každý měsíc ušetřit víc peněz, kdyby se důsledně snažili. Patnáct procent by dokonce ušetřilo pět a více tisíc korun měsíčně. A ačkoliv průzkum ukázal, že tendenci zhodnocovat peníze mají lidé s vyššími příjmy, v příjmové kategorii mezi patnáct tisíc a dvacet pět tisíc hrubého měsíčně pravidelně investovalo šedesát procent Čechů.
ČTK
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.