Aktuálně:

Průzkum: Stavební firmy stále nejvíce trápí nedostatek pracovníků

27.07.2020, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Průzkum: Stavební firmy stále nejvíce trápí nedostatek pracovníků

Stavební firmy stále nejvíce trápí nedostatek pracovníků, především těch kvalifikovaných. A to bez ohledu na opatření proti šíření koronaviru. Uvedli to zástupci stavebních firem, které ČTK oslovila.
Letos pokles tržeb většinou neočekávají, pokud ano, maximálně do patnácti procent. Problémy jsou podle většiny z nich také složitá administrativa nebo nízká kvalita zadávací dokumentace pro veřejné soutěže.
„Problémy vnímáme zčásti stejné jako před koronavirem, a to zejména pokud jde o nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Stále totiž trvá nedostatek učňů a absolventů odborných středních i vysokých škol v oborech, které bychom v našem oboru potřebovali. V zakázkové oblasti se projevuje opatrnost na straně soukromých investorů, kteří odkládají své investice. Tento problém pociťuje především obor pozemního stavitelství,“ uvedla mluvčí Strabagu Edita Novotná.
V pozemním stavitelství, tedy výstavbě bytů, kanceláří nebo průmyslových hal a skladů, firma podle ní očekává meziroční pokles tržeb zhruba o pětinu. V dopravním stavitelství čeká podobné výsledky jako loni. „Je to dáno i tím, že jsme v době nouzového stavu žádné práce na stavbách nezastavili a velmi rychle se nám podařilo se vypořádat i s komplikacemi, které byly způsobeny jednak nutností zajistit potřebné hygienické a bezpečnostní podmínky zaměstnanců, tak i uzavřením hranic,“ doplnila Novotná.
Podle mluvčího Metrostavu Vojtěcha Kostihy patří mezi největší problémy firmy nedostatek soukromých a menších regionálních zakázek. „V tomto okamžiku předpokládáme pokles tržeb zhruba o deset až patnáct procent. Nikdo neví, co bude ve druhé polovině roku. Pokud by se opět uzavřely hranice, mohly by nastat problémy s nedostatkem zahraničních pracovníků na tuzemských stavbách a s výjezdem našich odborníků na projekty v cizině,“ uvedl dále Kostiha.
Eurovia, podle mluvčí Ivety Štočkové, letos očekává podobné výsledky jako loni. Důsledky opatření proti koronaviru se ve stavebnictví podle ní projeví na podzim a příští rok. „V současné době se nacházíme v plné stavební sezoně a máme dostatek práce v našem zásobníku zakázky. Obecně, a to bez ohledu na situaci kolem koronaviru, nám chybí lidé především strojníci. A stále nás trápí neúměrná administrativa spojená s výstavbou,“ sdělila Štočková.
Podle mluvčího Hochtiefu Michala Taliána firma očekává pokles tržeb maximálně o pět procent. Za největší problém považuje nekvalitní zadávací dokumentace pro veřejné soutěže a následný prostor pro námitky neúspěšných účastníků. Někdy dokonce i těch, kteří se soutěže nezúčastnili. „Často se soutěže kvůli chybám v zadávací dokumentaci ruší. To přináší firmám nejen ztrátu v podobě nákladů a času vynaložených při přípravě veřejné nabídky, ale i výpadky v zásobě práce z důvodu odsunutých či úplně zrušených tendrů,“ uvedl Talián.
Jednatel firmy Sixl Jan Sixl považuje za největší problém zpomalení nebo zastavení vydávání pracovních víz pro Ukrajince, kteří tvoří čtvrtinu zaměstnanců společnosti. „Tržby za první pololetí máme vyšší než loni, ale ještě teď dokončujeme pouze stavby nasmlouvané před koronavirem. Celkový obrat bude mírně vyšší než ten loňský. Druhá polovina roku bude horší, některé připravované stavby investorů z postižených oborů se odsouvají na příští rok nebo na neurčito,“ dodal Sixl.
Stavebnictví po vleklé krizi mezi roky 2008 až 2013 meziročně vzrostlo pětkrát z posledních šesti let. Loni stouplo o 2,7 procenta, předloni dokonce o 9,2 procenta, nejvíce od roku 2003. Letos za pět měsíců meziročně kleslo o 2,1 procenta, za květen se snížilo o 7,6 procenta. Analytici pro letošek očekávají pokles sektoru o tři až pět procent.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.