Aktuálně:

Průzkum Buřinky: Na novostavbu Čechům nezbývají peníze, raději rekonstruují starší dům

23.06.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Průzkum Buřinky: Na novostavbu Čechům nezbývají peníze, raději rekonstruují starší dům

Podle průzkumu Stavební spořitelny České spořitelny z května 2022 by v případě pořízení vlastního bydlení největší část respondentů (téměř čtyřicet procent) dala přednost koupi staršího bytu nebo domu a následné rekonstrukci. Co za tím stojí?

V 60 % případů jsou to peníze, na novostavbu totiž nedosáhnou. Při rekonstrukci by se 43 % Čechů spoléhalo na vlastní úspory. Stavebko nebo úvěr ze stavebního spoření by k zaplacení rekonstrukce použila třetina Čechů. Neopomenutelným prvkem každé současné rekonstrukce jsou také udržitelné technologie. Lidé by si podle průzkumu Buřinky nejvíce přáli instalovat fotovoltaické panely a využívat dešťovou vodu. Třetina chce jejich pořízení platit z vlastních úspor a necelá třetina spoléhá na pomoc dotací.  
„Vlastní bydlení je stále snem většiny Čechů, a to i přes dramaticky sníženou dosažitelnost bytů či domů způsobenou malou nabídkou a růstem cen nemovitostí i zvýšením úrokových sazeb hypoték. Podle našeho průzkumu chce bydlet ve vlastním 9 z 10 Čechů, jinými slovy jen 10 % z nás po něm netouží,” říká Libor Vošický, předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny. 39 % respondentů průzkumu Buřinky by si s ohledem na situaci na trhu a své možnosti pořídilo spíše starší dům nebo byt a vydalo by se cestou rekonstrukce. K novostavbě se přiklání třetina Čechů. Jen 8 % by volilo přístavbu u rodičů či prarodičů a 8 % by si pořídilo družstevní bydlení.
Důvodem k pořízení staršího bydlení a následné rekonstrukce jsou nejčastěji finance. Téměř 60 % z těch, kteří by volili starší nemovitost, na novostavbu prostě nedosáhne. Každý pátý pak díky koupi levnější starší nemovitosti získá za stejnou cenu více metrů čtverečních svého vysněného domova.

Zdroj: Buřinka

Při rekonstrukci spoléhají Češi hlavně na vlastní úspory
Nejčastěji chtějí lidé na rekonstrukci využít své finance – celkem 44 %. Necelá třetina Čechů spoléhá na stavební spoření nebo úvěr ze stav. spoření. U pořízení nového bydlení vzhledem k finanční náročnosti jasně vede hypotéka (43 %). „Při řešení potřeb spojených s bydlením se v různých situacích hodí různé typy úvěrů. Hypotéka, jako úvěr zajištěný nemovitou věcí, slouží především k financování koupě nebo stavby nemovitosti. Úvěr ze stavebního spoření je zase vhodný při rekonstrukci nebo koupi družstevního bydlení. Úroky z obou těchto typů úvěrů je možné odečíst ze základu daně a tím i ušetřit. Buřinka se specializuje na rekonstrukční úvěry. To potvrzují i statistiky. V poslední době stojíme za renovacemi největšího počtu domovů financovanými pomocí úvěru ze stavebního spoření,“ říká Radek Perman nový člen představenstva Stavební spořitelny České spořitelny.

Zdroj: Buřinka

Polovina Čechů si na domě přeje fotovoltaické panely
Rostoucí ceny elektřiny a plynu nutí Čechy zateplovat, měnit vytápěcí návyky a pořizovat alternativní udržitelné zdroje energie. Podle průzkumu Stavební spořitelny České spořitelny (Buřinky) z letošního května 61 % Čechů omezuje spotřebu (méně topí, dávají si pozor, aby zbytečně nesvítili apod.). Snižovat termostat ale nejde do nekonečna. Pro snížení plateb za plyn a elektřinu je proto dobré přistoupit k dalším opatřením. 16 % respondentů se snaží minimalizovat tepelné ztráty, tzn. že zateplují, vyměňují okna, instalují rekuperaci atd. Dalším způsobem, jak ušetřit je pořídit úspornější zdroj vytápění. Češi proto pořizují tepelná čerpadla (5 %), fotovoltaické panely (6 %) nebo nový kotel (5 %).

Zdroj: Buřinka
„Podle našeho průzkumu plánuje necelá třetina rekonstruujících financovat řešení úspory energií pomocí dotací. Ty jsou ale vypláceny až po realizaci. Nabízíme proto u Úvěru od Buřinky pro budoucnost možnost mimořádné splátky ve výši poskytnuté dotace zdarma,” říká Radek Perman.

Zdroj: Buřinka

Foto: Pixabay
Zdroj: Stavební spořitelna České spořitelny, a.s.


Články na téma: Mzdy

Spočítejte si online:

> Kalkulačka pro výpočet čisté mzdy
> Daňová kalkulačka pro OSVČ v roce 2025
> Online kalkulačka pro DPČ a DPP
> Důchodová kalkulačka - kdy půjdete do důchodu?


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.