Aktuálně:

Průmyslový růst českých firem je otřesen krizemi. Pomůže ho vzkřísit zaměstnávání Ukrajinců?

22.04.2022, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Průmyslový růst českých firem je otřesen krizemi. Pomůže ho vzkřísit zaměstnávání Ukrajinců?

Pracovní síla v Česku je nedostatkovým zbožím. Firmy si stěžují, že na trhu chybí desítky tisíc pracovníků, kteří by pomohli růstu jejich byznysu. České technologické, biotechnologické či jinak inovativní firmy by na svou expanzi potřebovaly posílit týmy kvalifikovaných odborníků. Shánějí je však marně.


„V posledních letech jsme zaznamenali nejenom enormní nedostatek kvalitních pracovníků na pracovním trhu, ale bohužel i ztrátu motivace a chuti řady pracovníků odvádět dobrou práci,“ říká Zuzana Bubnová, výkonná ředitelka biotechnologické společnosti Contipro.
Inovativním firmám chybí kvalitní uchazeči
Nepříznivý vývoj na domácím pracovním trhu probíhá na pozadí ekonomické nestability posledních dvou let, vyvolané vlnami pandemie. Jejím důsledkem byly poruchy v dodavatelských řetězcích, výpadky v průmyslové produkci, výrobě aut (známý problém nedostatku čipů) a jiné. Očekávalo se, že díky postupnému ústupu pandemie covid-19 bude rok 2022 vysoce růstový, byznys však zbrzdily problémy s pracovní silou a nová nejistota vyplývající z války a sankcí.
Personální problém se ve velké míře týká zmiňovaných firem se sofistikovanou výrobou vyžadující vysokou kvalifikaci. Inovativní produkty s velkou přidanou hodnotou přitom mají potenciál být významnou složkou českého průmyslu a exportu. Podle Vladimíra Velebného, majitele společnosti Contipro, mohou být speciálně biotechnologie v České republice důležitým průmyslovým odvětvím: „České firmy v oblasti biotechnologií mají potenciál stát se v evropském i světovém kontextu významnými společnostmi. Máme také silná centra akademického biotechnologického výzkumu,“ konstatuje Velebný, přičemž i on poukazuje na rok od roku klesající úroveň kvalifikace pracovní síly.
O Ukrajince je ve firmách zájem, čeští zaměstnanci se však nemusejí obávat
Ačkoliv se situace kolem pandemie koronaviru ještě zdaleka nevrátila do stavu před rok 2019, v únoru vypukla válka na Ukrajině. Ruská agrese vyhnala z domovů i ze země milióny Ukrajinců, obyvatel státu, jehož úroveň vzdělání není příliš vzdálená od té naší. Lidé z Ukrajiny přicházejí do různých států Evropy a začínají pro sebe hledat nové uplatnění. Najde se právě zde řešení českých a evropských problémů s kvalifikovanými pracovníky? Čeští podnikatelé by nebyli proti.
Jak vyplývá z březnového průzkumu personální agentury Hofmann Personal, pracovní místa pro ukrajinské uprchlíky plánuje nabídnout 68 % dotázaných podniků a dalších 14 % se zatím rozmýšlí. Dotazování byli personalisté z výrobních, velkoobchodních a logistických firem.
„Myslím, že příliv nových pracovníků na trhu práce by mohl pomoci zvrátit negativní trend a takříkajíc nastavit normální stav,“ komentuje Zuzana Bubnová. Výkonná ředitelka ve společnosti Contipro přitom nepředpokládá, že by kvalitní a kvalifikovaní čeští zaměstnanci měli mít v této souvislosti jakékoli obavy z konkurence nově příchozích. „Zaměstnavatelé by byli sami proti sobě, kdyby se takových pracovníků chtěli zbavovat. My v Contipru jsme nikdy nerozlišovali, zda je zaměstnanec cizinec či nikoli, nikdy jsme na nikoho nenahlíželi jako na levnou pracovní sílu. U nás hodnotíme pouze dle schopností a výkonu, což znamená, že všichni mají stejné možnosti a příležitost se uplatnit,“ dodává Bubnová.
Válka na východě narušuje plány firem
Nutno podotknout, že příchod potenciální pracovní síly z Ukrajiny je jakýmsi marginálním pozitivním momentem na pozadí válečné tragédie probíhající na východ od nás, která mimo jiné znamená i pro mnohé české firmy zhroucení jejich tamních aktivit. Podle průzkumu Hofmann Personal se válka na Ukrajině negativně dotkne až 72 % dotázaných podniků, přičemž pouze 9 % společností tvrdí, že na ně nebude mít žádný vliv. Menší podniky přitom obecně patří k těm nejvíce zasaženým. Právě inovativní firmy se však z uvedené závislosti vymykají, protože se dokázaly lépe prosadit i na lukrativních západních trzích a ty východní jsou tím pádem pro ně relativně méně významné.
„Zásadní dopady spojené přímo s obchody v Rusku a na Ukrajině jsou v tuto chvíli marginální. Náš celkový obrat v Rusku a na Ukrajině je v řádu nízkých jednotek procent,“ konstatuje také výkonná ředitelka Contipra. Otázkou jsou však podle ní nepřímé dopady, které se konkrétně pro Contipro jako subdodavatele nadnárodních společností v segmentu farmacie a kosmetiky mohou projevit časem.
Foto: Pixabay
Zdroj: PRime time PR


Články na téma: Mzdy

Spočítejte si online:

> Kalkulačka pro výpočet čisté mzdy
> Daňová kalkulačka pro OSVČ v roce 2025
> Online kalkulačka pro DPČ a DPP
> Důchodová kalkulačka - kdy půjdete do důchodu?


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.