Aktuálně:

Průměrná sazba hypoték v červnu klesla na 2,21 procenta

17.07.2020, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Průměrná sazba hypoték v červnu klesla na 2,21 procenta

Průměrná úroková sazba hypoték v červnu klesla na 2,21 procenta z květnových 2,3 procenta. Zájem o hypotéky byl nejvyšší od listopadu 2018. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Na minimu byla sazba v prosinci 2016, a to 1,77 procenta. Od té doby většinou rostla.


Nyní ale klesá třetí měsíc v řadě. Takto nízko byla naposledy na přelomu roku 2017 a 2018. Objem poskytnutých hypotečních úvěrů vzrostl v červnu proti květnu téměř o 4,5 miliardy korun a přiblížil se 21 miliardám korun. Bankám se podařilo poskytnout hypotéky za více než 20 miliard korun naposledy v září a říjnu 2018.
„Pád průměrné úrokové sazby dále pokračuje a v červnu se prozatím zastavil na hodnotě 2,21 procenta. Stejně tak pokračuje i trend stoupající průměrného poskytnutého úvěru, který činil 2,748 954 korun,“ uvedl analytik Fincentrum & Swiss Life Select Jiří Sýkora.
Proti loňskému červnu, kdy průměrná úroková sazba dosahovala 2,76 procenta, klesla o 0,55procentního bodu, připomněl analytik BH Securities Štěpán Křeček. Vzhledem k nastavení základní úrokové sazby v ekonomice lze podle něj v následujících měsících očekávat, že se budou hypoteční sazby dál snižovat. „Průměrná úroková sazba na hypotékách by mohla začínat jedničkou. To by výrazně pomohlo při sjednávání nových hypoték i refinancování stávajících,“ poznamenal.
Pokles úrokové sazby o devět bodů potvrzuje, že se banky naplno soustředí na získávání nových klientů i v době krize, a daří se jim to, řekl ČTK hypoteční specialista realitní společnosti Bidli Daniel Horňák. Od vypuknutí krize lidé podle něj tráví více času doma, mají čas se věnovat svým plánům, a i přes stále rostoucí ceny nemovitostí pořizují ve velkém vlastní bydlení.
„Hypoteční trh je jako na houpačce. Silný duben, ochlazení v květnu a v červnu objem přes dvacet miliard. Pandemie způsobila pouze dočasný výkyv, nyní se vše vrací do normálních kolejí. Banky jsou ochotny hypotéky poskytovat i přes negativní zprávy ohledně zvýšeného rizika a stále roste průměrná hypotéka,“ doplnil ředitel hypoték Raiffeisenbank Milan Voldřich. Ceny nemovitostí tedy podle něj proti všem předpokladům evidentně dále rostou. Tím, jak dlouhodobě klesají úrokové sazby, se na trhu více rozmáhá refinancování hypoték, dodal.
Za prvních šest měsíců banky poskytly hypotéky za 109,5 miliardy korun a proti loňskému prvnímu pololetí si polepšily o 26 miliard korun. Na rekordní první polovinu roku 2017, kdy banky poskytly hypotéky za 118,5 miliardy korun, ztrácí devět miliard korun.
S počtem poskytnutých 7621 hypoték byl červen pro banky nejúspěšnějším měsícem od listopadu 2018, kdy poskytly 8617 hypoték. V prvním pololetí poskytly banky 41 545 hypoték, o 4671 hypoték více než za stejné období loňského roku.
„Pokud by si banky udržely tempo, mohly by se objemy poskytnutých hypoték opět vrátit nad hranici 200 miliard korun, kde se držely v letech 2016 až 2018. Zatím se zdá, že koronavirová krize hypoteční trh příliš nezasáhla. Stále ale ještě hrozí, že by mohla přijít další vlna koronaviru. Na prognózy je tak ještě příliš brzy,“ upozornil Sýkora.
Po České spořitelně, skupině ČSOB a Komerční bance zlevnila hypotéky i většina ostatních bank. Některé banky snížily úrokové sazby hypoték už po několikáté během krátké doby. Během léta by sice hypotéky mohly dál nepatrně zlevňovat, konec doby odkladu splátek by ale mohl přinést i růst úrokových sazeb, pokud by stoupl počet nesplacených úvěrů.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.