Aktuálně:

Program bezúročných úvěrů se opět otevřel, limit stoupl na pět miliard

03.04.2020, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Program bezúročných úvěrů se opět otevřel, limit stoupl na pět miliard

Příjem žádostí o bezúročné úvěry v prvním kole programu COVID II byl včera odpoledne obnoven a jeho limit se zvýšil

z 1,5 miliardy na pět miliard korun. Na twitteru to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Živnostníci, malí a střední podnikatelé mohli žádosti o půjčky začít podávat dnes ráno, původní limit se ale vyčerpal za tři hodiny. Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) program spustila kvůli ekonomickým dopadům, které mají na podnikatele omezení zavedená vládou proti šíření nového typu koronaviru.
Zájem o program je enormní, napsal Havlíček na twitteru. „Obratem jsem rozhodnul o navýšení na pět miliard, odpoledne jsme opět rozjeli příjem žádostí a posilujeme počet pracovníků ČMZRB,“ doplnil. Opoziční ODS před tím uvedla, že vyčerpání prvního kola žádostí o bezúročné úvěry v programu COVID II ukázalo, že pomoc vlády podnikatelům je nedostatečná.
První kolo programu COVID II bude pro žádosti otevřené do půlnoci v pátek 3. dubna, vyplývá z webu ČMZRB. Banka dříve uvedla, že žádosti bude vyhodnocovat v následujících deseti pracovních dnech. Druhé kolo programu by mělo začít 20. dubna. S původním limitem 1,5 miliardy korun v prvním kole o půjčku požádalo více než 700 živnostníků a malých a středních podnikatelů. Ze kterých byli odvětví a o jak vysoké půjčky nejčastěji žádali, bude ČMZRB teprve vyhodnocovat, řekl v České televizi (ČT) generální ředitel banky Jiří Jirásek.
Živnostníci a podnikatelé mohli žádat o půjčky do 15 milionů korun. Na rozdíl od první vlny bezúročných úvěrů, které poskytovala ČMZRB, byly tentokrát zapojeny komerční banky. Za úvěry bude i v tomto případě ručit stát, prostřednictvím ČMZRB, a to až do 80 procent jistiny. Maximální délka záruky bude tři roky.
Program COVID II je financován ze strukturálních fondů EU, v prvním kole proto nemohly žádat pražské firmy. Podle Havlíčka budou mít však podnikatelé z Prahy šanci získat bezúročný úvěr v některém z dalších kol výzvy, do kterých budou alokovány finance z jiných zdrojů, uvedl.
O podpoře pražských podnikatelů jedná ČMZRB s ministerstvem průmyslu a obchodu i hlavním městem Prahou. Podle Jiráska jim záruční banka nabídla své služby a nyní je na nich, aby se rozhodli, řekl v ČT.
ČMZRB do první vlny programu COVID přijala přes 3 200 žádostí v součtu o víc než deset miliard korun. Do týdne od pozastavení přijímání žádostí schválila první úvěry, podnikatelům vyplatila přes 100 milionů korun.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.