Jednou z nejvýznamnějších novinek v daních bude příští rok zvýšení spotřební daně u alkoholu a tabáku, což zřejmě povede k
jejich zdražení. Od května by pak měla odstartovat třetí a čtvrtá vlna EET, do které se nově zapojí řemeslníci, daňoví poradci, lékaři a další profese, které přijímají platby v hotovosti a do této doby se na ně povinnost evidovat tržby nevztahovala.
Zároveň se od května sníží DPH u vybraných služeb a zboží. Vyplývá to z informací na internetových stránkách ministerstva financí a vyjádření odborníků pro ČTK.
Spotřební daň by tak od roku 2020 měla v případě půllitrové láhve 40procentního alkoholu stoupnout z nynějších 57 korun na 64,50 koruny. Unie výrobců lihovin už dříve uvedla, že v takovém případě zdraží láhev o 9,10 koruny. Piva ani vína se zvýšení sazeb netýká.
Spotřební daně z cigaret a tabáku, včetně zahřívaného, stoupnou v příštím roce zhruba o deset procent. Podle ministerstva financí bude růst u minimální sazby 5,4 koruny na krabičku cigaret, tabákové firmy ale předpokládají zvýšení daňové zátěže na krabičku o 12 až 13 korun. Vláda návrh na zvýšení spotřební daně obhajuje omezením dopadů účinků návykových látek na zdraví obyvatel.
Dále daňový balíček schválený ke konci roku počítá také s vyšším zdaněním loterií z nynějších 23 procent až na 35 procent. Zdanění ostatních druhů hazardu, třeba z automatů nebo tombol, zůstává na dosavadní úrovni. Loterijní společnost Sazka už se kvůli zvýšení sazby daně obrátila se stížností k Evropské komisi. Nově také budou podléhat 15procentní dani příjmy z hazardních her nad jeden milion korun.
Daňový balíček také obsahuje zdanění technických rezerv pojišťoven. „V minulosti vytvořené účetní rezervy s výjimkou uznatelných solventnostních rezerv budou dodaněny ve dvou následujících zdaňovacích obdobích,“ uvedl partner PwC Česká republika David Borkovec.
V případě novely EET, která evidenci rozšiřuje, pak ještě není podle partnera v poradenské společnosti Apogeo Jiřího Žežulky jisté, zda nebude část zákona zrušena. Novelu totiž napadli u Ústavního soudu opoziční poslanci.
V souvislosti s rozšířením EET by do nejnižší sazby DPH mělo přesunout například vodné a stočné, stravovací služby, úklidové práce nebo domácí pečovatelské služby, které dosud spadají do sazby 15 procent. Do nejnižší sazby novela EET zařadila také opravy oděvů, obuvi, kol nebo kadeřnické služby, které jsou v základní sazbě 21 procent. Stejně tak se z nejvyšší do nejnižší sazby přesouvá točené pivo. Novela také obsahuje přesun audioknih a elektronických knih do desetiprocentní sazby DPH z nynějších 21 procent.
„Snížení sazby DPH se týká především zboží a služeb, u kterých je v praxi velice obtížné či nákladné zajistit efektivní výběr daně,“ uvedl uvedl partner PwC Česká republika Martin Diviš. Jelikož je snížení DPH ministerstvem prezentováno jako kompenzace za rozšíření EET je podle něj pravděpodobně, že změna nebude mít vliv na snížení cen pro zákazníky.
Hned od ledna pak bude nově podléhat desetiprocentní sazbě DPH dodání tepla a chladu, dosud to bylo 15 procent.
Dále si budou moci všichni podnikatelé, živnostníci už za letošní rok v daňovém přiznání podávaném příští rok uplatnit paušální výdaje z hranice příjmů dvou milionů korun. „Jde tak o dvojnásobné zvýšení hranice příjmů a tím návrat ke stavu z roku 2017,“ upozornil Diviš.
Oblast daní také ovlivní podle Gabriely Ivanco z poradenské společnosti Mazars nárůst minimální mzdy na 14 600 korun. „Toto zvýšení nepovede pouze ke zvýšení nákladů na zaměstnance na pozicích odměňovaných minimální mzdou, ale výše minimální mzdy ovlivňuje také další oblasti,“ uvedla.
Měla by tak stoupnout sleva na dani za umístění dítěte do předškolního zařízení, tzv. školkovné. Nově bude sleva činit 14.600 Kč. Zároveň se navyšuje se hranice příjmů, které musí poplatník dosáhnout, aby mohl uplatnit daňový bonus na vyživované dítě. Ten tak pro příští rok bude 87 600 korun.
Otazníky pak podle Martina Tučka z poradenské společnosti Moore Stephens vzbuzuje zcela nová sedmiprocentní digitální daň pro velké internetové firmy, která by měla platit od poloviny příštího roku. „Největší úskalí vězí v tom, že nadnárodní firmy a finanční úřad nemusí najít shodu ve stanovení základu daně a každý subjekt bude operovat s jinou částkou,“ uvedl.
Od poloviny roku 2020 by měl podle MF také platit nový daňový řád. Ten počítá se zřízením portálu pro vyřizování online daňových záležitostí s finančním úřadem. Portálu MOJE daně by mělo MF spustit ve 4. čtvrtletí příštího roku. Norma dále umožňuje částečné vracení nadměrných odpočtů DPH v podobě záloh, zjednodušuje kontrolní postupy, podporuje elektronickou komunikaci s finančním úřadem a také vesměs snižuje úroky za pochybení jak daňových poplatníků, tak finančních úřadů.
Kritizovaný je pak v rámci daňového řádu návrh na prodloužení lhůty pro vyplacení nadměrných odpočtů na DPH z nynějších 30 na 45 dní. Zástupci opozice totiž opatření považují za trik k vylepšení státního rozpočtu. Vláda v návrhu státního rozpočtu na příští rok sama uvádí, že tato změna zákona bude mít v příštím roce jednorázový dopad na rozpočet v objemu asi 16 miliard korun. Úřady by totiž nemusely řadě podnikatelů vrátit část peněz na DPH v posledních týdnech roku 2020, ale až na začátku roku 2021.
Od roku 2020 budou také od daně z nemovitých věcí osvobozeny pozemky, na kterých se nacházejí vybrané ekologicky významné prvky. Jde tak například o skupiny dřevin, stromořadí, travnaté údolnice, meze, příkopy a mokřady.
Během roku 2020 dojde také k zpřesnění pravidel pro osvobození od daně v rámci vnitřního trhu EU. „Tuto změnu by měly zaregistrovat všichni obchodníci a výrobci, kteří dodávají své zboží a výrobky do jiných států EU. Nově se bude dodání zboží do jiného členského státu prokazovat předepsaným způsobem, s využitím alespoň dvou předepsaných důkazů,“ upozornil Žežulka.
ČTK
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
