Aktuálně:

Pražská vodohospodářská společnost spustila fotovoltaickou elektrárnu na vodojemu Kopanina

31.10.2025, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Pražská vodohospodářská společnost spustila fotovoltaickou elektrárnu na vodojemu Kopanina

Pražská vodohospodářská společnost a.s. (PVS) uvedla do provozu novou fotovoltaickou elektrárnu (FVE) na vodojemu Kopanina v Praze 5. 

Projekt je součástí první etapy instalace fotovoltaických elektráren na objektech vodohospodářské infrastruktury hlavního města Prahy. Cílem je snížit energetickou náročnost provozů a podpořit udržitelné hospodaření s energiemi.

Výstavba FVE Kopanina navazuje na strategii PVS v oblasti environmentální odpovědnosti a efektivního využívání obnovitelných zdrojů energie. Elektrárna s celkovým výkonem 273,7 kWp má roční výrobu elektřiny odhadovanou na 265,5 MWh, což pokryje až 49 % roční spotřeby daného areálu. Instalace přispěje ke snížení emisí CO₂ přibližně o 228 tun ročně.

Zhotovitelem stavby byla společnost IBG Česko s.r.o. Celkové investiční náklady činily necelých 17,3 milionu Kč, z čehož 38,9 % je hrazeno z dotace Modernizačního fondu Státního fondu životního prostředí ČR. Elektrická energie vyrobená z FVE se primárně spotřebuje v daném areálu, přetoky jsou pak formou sdílení využity v areálu Ústřední čistírny odpadních vod Praha (ÚČOV).

„Dlouhodobé plány PVS počítají s několika etapami realizace FVE s investičními náklady jednotlivých etap v rozmezí 150 – 300 milionů Kč bez DPH. V cílovém roce 2030 plánujeme instalaci FVE na 70 objektech vodohospodářské infrastruktury s celkovým výkonem téměř 19 MWp a roční produkcí necelých 19 tisíc MWh elektrické energie,“ uvedl Pavel Válek, předseda představenstva Pražské vodohospodářské společnosti.

První etapa projektu zahrnuje devět pilotních FVE umístěných na čerpacích stanicích a vodojemech s celkovým výkonem 1,6 MWp a roční výrobou přibližně 1 500 MWh. Dokončení výstavby této etapy je plánováno do konce roku 2025.

Další etapy se zaměří na areály s větší využitelnou plochou pro instalaci solárních panelů. Díky systému sdílení energie bude možné přebytečnou výrobu využívat v provozech s vyšší spotřebou, především na ÚČOV.

„Na Kopanině jsme spustili jednu z devíti solárních elektráren, které vznikají v rámci první etapy projektu PVS a jsou významným krokem k energetické soběstačnosti a ekologizaci provozu vodohospodářské infrastruktury v Praze. Projekt naplňuje cíle udržitelného rozvoje a přispívá ke snižování uhlíkové stopy hlavního města“, doplnil radní pro oblast infrastruktury Michal Hroza.

„Pražská vodohospodářská společnost ukazuje, že i tradiční městské firmy mohou jít příkladem v moderním a úsporném hospodaření s energií. Fotovoltaika na vodojemu Kopanina je další krok k tomu, aby město vyrábělo víc vlastní energie a méně platilo za elektřinu odjinud.“uvedl primátor hl. m. prahy Bohuslav Svoboda.

Fotodokumentaci k průběhu realizace lze také nalézt na odkazu zde:

https://www.pvs.cz/files/pro-zakazniky/FVE.zip

Foto + zdroj: PVK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.