Aktuálně:

Prazdroj: funguje víc zahrádek než před rokem. Čtvrtina restaurací čeká na otevření interiérů

25.05.2021, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Prazdroj: funguje víc zahrádek než před rokem. Čtvrtina restaurací čeká na otevření interiérů

Češi mají nyní více možností, kam si zajít na zahrádku na čepované pivo než před rokem. Podle aktuálních údajů Plzeňského Prazdroje fungovalo v minulém týdnu o dvacet šest procent hospod a restaurací více, než tomu bylo záhy po prvním lockdownu loni v květnu.


Čtvrtina provozoven ale stále čeká na další rozvolnění a otevření interiérů.
 „Poslední lockdown byl velmi dlouhý. Pro hospodské tedy možnost otevřít aspoň zahrádky představuje vzpruhu a částečný návrat do normálu. Většina z nich už si nemůže dovolit vyčkávat, musí to zkusit. I proto se teď během prvního týdne otevřelo mnohem více zahrádek než loni po 11. květnu po první vlně uzavření. A pomáhá tomu i zájem lidí, kteří se chtějí po tak dlouhé době zase setkávat s přáteli u piva, i navzdory ne úplně dobrému počasí či nutnosti testování,“ říká obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.
V první týdnu otevření zahrádek fungovalo přes osm tisíc hospod a restaurací, kam Prazdroj dodává pivo. V porovnání se stejným obdobím předcovidového roku 2019 to je zhruba o čtvrtinu méně. Pořád je tu totiž část provozovatelů a majitelů hospod a restaurací, kteří ještě neotevřeli. Buď proto, že nemají zahrádku, nebo se jim jen částečné otevření nevyplatí. Celý gastrosektor se tak znovu může postavit na nohy až po úplném rozvolnění a otevření interiérů. Jenom zahrádky zkrátka nestačí,“ konstatuje Tomáš Mráz.
To dokazuje i objem sudového a tankového piva, který si hospodští na první týden po otevření od Prazdroje objednali. Ve srovnání se stejným období před covidem jde o propad o třicet šest procent.
„Potřebujeme, aby se otevřely vnitřní provozy co nejdříve, byť s omezeními. S tím si ale poradíme. Bojujeme nyní o každého zákazníka, pokud by letošní rok dopadl tak jako loňský, bylo by to opravdu zlé. Rozvolnění je potřebné a my budeme dodržovat veškerá bezpečnostní a hygienická opatření,“ říká Martin Kružík, provozovatel brněnské restaurace Tusto Titanium.
Z těch, co nemají zahrádky nebo zatím neotevřeli, se k restartu po další vlně rozvolnění chystá naprostá většina. „Provozoven, které ukončily nebo se chystají ukončit činnost kvůli covidu, jsou nižší stovky. To představuje zhruba jednotky procent ze všech, kam dodáváme pivo. Chuť hospodských pokračovat je vysoká. Všichni sází na letní sezónu, která by jim pomohla aspoň trochu umazat ztráty z posledního roku. Důležité ale je, aby už zůstaly otevřené natrvalo, jinak by těch, kteří skončí, bylo mnohem víc,“ doplňuje Tomáš Mráz.
Foto: Poskytnuto Svengali Communications
Zdroj: Svengali Communications


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.