Aktuálně:

Praha bude v příštím roce hospodařit s vyrovnaným rozpočtem

26.11.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Praha bude v příštím roce hospodařit s vyrovnaným rozpočtem

Praha bude v příštím roce hospodařit s vyrovnaným rozpočtem, příjmy i výdaje mají činit 83,8 miliardy korun.

Proti loňsku vzrostou o asi 5,5 miliardy korun běžné výdaje. Na investice je vyčleněno 16,8 miliardy, což je o něco méně než pro letošní rok. Novinářům to řekl náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha Sobě).
Návrh rozpočtu včera schválili městští radní, následně jej projednají magistrátní výbory a v prosinci pražští zastupitelé. Na konci loňského roku schválili zastupitelé na letošek rozpočet s příjmy 59,175 miliardy a výdaji 77,569 miliardy korun. Návrh kritizuje opoziční ANO, vadí mu výše běžných výdajů.
„Rozpočet je technicky vyrovnaný a výhledově dokonce přebytkový, protože jsme konzervativní v očekávání příjmů. Chystáme se na případný pokles ekonomiky či ochlazení růstu a neprojídáme rozpočet hlavního města Prahy,“ řekl Vyhnánek. Běžné výdaje dosáhnou 64,8 miliardy korun, což je o 5,5 miliardy více než letos. Důvodem jsou podle Vyhnánka mimo jiné vyšší státní dotace na školství, které se v rozpočtu účetně objeví jako běžné výdaje, nebo státem nařízené zvýšení platů zaměstnanců veřejného sektoru, které musí město zaplatit ze svého.
Vliv má také to, že město musí předfinancovat projekty městských částí, které budou následně proplaceny z evropských fondů. Na proplacení projektů bude rezerva 300 milionů.
Nejvíc peněz z běžných výdajů půjde do dopravy, a to 21,6 miliardy. „Z toho zhruba třetina jde do veřejné dopravy. Praha si MHD klade dlouhodobě jako svou prioritu,“ řekl Vyhnánek. Do školství půjde 17,65 miliardy. Proti letošnímu roku dostane Praha od státu nad běžný rámec 2,3 miliardy korun. Další tři miliardy půjdou do sociální oblasti a zdravotnictví. V rozpočtu jsou vedeny rovněž jako běžné výdaje peníze, které dává město jednotlivým radnicím na jejich investice.
Na dopravu je určena nejvyšší částka také z celkového objemu investic, a to 5,38 miliardy korun. Z toho půjde například 140 milionů na obnovu zřícené trojské lávky, na stavbu parkoviště P+R na Černém mostě 250 milionů a 80 milionů na opravu Barrandovského mostu. Na stavbu metra D bude v rozpočtu 1,444 miliardy.
Město má vyčleněno 50 milionů korun také v rámci takzvaného participativního rozpočtu. Při něm občané rozhodnou, jak s penězi město naloží a za jaké projekty je utratí.
Návrh rozpočtu obsahuje i peníze na pravidelné splátky jistin úvěrů Evropské investiční banky (EIB) ve výši 763 milionů. Peníze bude dávat rovněž do rezervy na splácení dluhopisů, které bude muset uhradit v letech 2021 a 2023. „Při jejich splatnosti budeme mít kompletně připraveny prostředky na jejich splacení. Zadluženost Prahy nadále klesá,“ řekl Vyhnánek. O tom, že by si město půjčilo další peníze, vedení Prahy nyní nejedná. Podle Vyhnánka tak ale bude muset v budoucnu udělat a půjčit si na stavbu metra D a výstavbu úseku městského okruhu mezi Pelc-Tyrolkou a Štěrboholy známého jako Vlasta.
„Výsledná podoba rozpočtu je pak pro mě velkým zklamáním. Koalice (Piráti, Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu) se chvástala, jak bude seškrtávat běžné výdaje, a ty naopak stoupnou. Opačným trendem se vydaly prostředky na investice, meziročně klesají. Vnímám to tak, že současné vedení v podstatě rezignovalo jak na velké investice, tak na hledání úspor,“ uvedl předseda zastupitelského klubu ANO Patrik Nacher.
V prvním pololetí letošního roku skončilo hospodaření Prahy přebytkem 8,66 miliardy korun. Příjmy dosáhly 48,2 miliardy a výdaje 39,53 miliardy korun. Vliv na hospodaření měly vyšší příjmy a nižší běžné a kapitálové výdaje. V pololetí loňského roku Praha hospodařila s přebytkem 9,7 miliardy korun.
ČTK
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.